Základní požadavky na vnitřní elektrické rozvody dle ČSN 33 2130 ed. 3. Nová ČSN 33 2000-7-718: Elektrické instalace nízkého napětí Část 7-718: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory občanské výstavby a pracoviště. Nová ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky. Projektant oboru elektro jako autorizovaná osoba (AO) dle zákona 360/1992 Sb. v praxi. Připravovaná ČSN 34 2400 ed. 2 „Předpisy pro vnitřní rozvody vedení elektronických komunikací“. Novela stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Požadavky na elektroinstalace z pohledu HZS. Úskalí návrhů kompenzačních zařízení s ohledem na výskyt harmonických. Softwarové nástroje Eaton pro podporu projektování. Dimenzování vodičů ve zvláštních případech – vliv vyšších harmonickýchnegativní vliv vyšších harmonických na elektrické zařízení.
Při návrhu nutno uvědomit, nejcitlivějším komponentem okolní teplotu jsou
kondenzátory, neboť vzrůstající teplotou rapidně klesá jejich životnost."
Správné dimenzování jednotlivých kompenzačních stupňů, tedy všech propojovacích
vodičů, kabelů pasovin, stykačů, apod. Protože kondenzátor může mít kapacitu rovnou 1,15 násobku
hodnoty odpovídající jeho jmenovitému výkonu (viz 7.7: „Spínací ochranná zařízení
a propojení musí být navržena tak aby byla schopna přenášet trvale proud nejméně
1,3 krát vyšší než proud, který mohl být vyvolán efektivní hodnotou sinusového
napětí rovnou jmenovitému napětí při jmenovitém kmitočtu., ale současně správné dimenzování
celého kompenzačního rozváděče, jeho hlavního vypínače/jističe hlavních přívodů
pro kompenzační rozváděč, dle požadavků čSn nejméně vyšší, než
je jmenovitý proud samotných kondenzátorů. stropě rozváděče.
Těmto faktorům tedy nutno uzpůsobit samotné prostorové uspořádání prvků
v rozváděči tak, aby něm byl vývin ztrátového tepla nejen pokud možno
rovnoměrný, ale vhodně odváděný, aby neovlivňoval životnost jednotlivých
komponent.
První normou, která nám vodítko správné odpovědi ČSN 60831-1 16,
která kapitole říká: „Spínací ochranná zařízení spoje musí být
konstruovány tak, aby snesly proud hodnotě 1,3 násobku proudu, který byl získán
při prakticky sinusové hodnotě efektivního napětí rovné jmenovitému napětí při
jmenovitém kmitočtu.
Vhodné uspořádání rozváděčů
Zatímco ztrátový výkon nechráněné kompenzace pohybuje okolo 0,5 W/kVAr,
tak chráněných kompenzací zejména vlivem ztrát železe předřazených
tlumivek W/kVAr výše.
."
Obdobně hovoří druhá norma, dotýkající problematiky kompenzačních
rozváděčů, ČSN 61921 17, viz článek 5.2), může mít tento proud
nejvyšší hodnotu rovnou 1,3 1,15 násobku jmenovitého proudu. Ideálně tedy vhodně uspořádat komponenty skříni tak, aby jejich
ztrátové teplo nejméně zasahovalo komponenty ostatní dobrým odvodem tepla
ze skříně pomocí odtahových ventilátorů osazených např.kompenzačních rozváděčů praxi, chráněných nechráněných, pro mnohé velkou
neznámou.
17 ČSN 61921 února 2004: Silové kondenzátory Rozváděče nízkého napětí pro kompenzaci
účiníku.
Bude-li tedy kompenzačním rozváděči kompenzační stupeň kVAr 400 V,
čemuž odpovídá jmenovitý proud 28,86 tento bude spínán stykačem tak
je dle výše uvedených požadavků špatně. Naopak
největším producentem ztrátového tepla jsou tlumivky, přičemž jejich výkonové ztráty
jsou přímo úměrné snaze uspořit při návrhu magnetického obvodu vinutí. Správnou odpověď přitom nalezneme opět ČSN.3.
16 ČSN 60831-1 září 1998: Paralelní silové kondenzátory samoregeneračního typu pro střídavé
výkonové systémy jmenovitým napětím včetně Část Všeobecně Provedení,
zkoušení dimenzování Bezpečnostní požadavky Pokyny pro montáž provoz. Správné dimenzování minimálně
na 28,86 1,3 37,52 tedy nejbližší vyšší řada stykačů jmenovitým proudem
40 A
