Základní změny v legislativě ve vztahu k vyhrazenýmelektrickým zařízením Revize hromosvodů dle požadavků nového souboru ČSN EN 62305 - 1 až 4včetně aktuálních změnVnitřní elektrické rozvodyPožadavky na „Rozvaděče nízkého napětí“ z hlediska montáže, výroby a kontroly • Změny norem Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání ČSN 33 1600 ed. 2 71 ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a ČSN EN 61140 ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí - Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN 33 2000-5-54 ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí - uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování Ochrana proti nadproudům a opatření k ochraně proti nadproudům Kontrola ochran elektrických zařízení pracovních strojů dle ČSN EN 60204-1 ed.2, ve vazbě na ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Základní požadavky pro vytvoření „Protokolu o vstupní prohlídce elektrického zařízení pracovního stroje“ dle požadavků ČSN EN 60204-1 ed.2 Posouzení elektrického zařízení strojů z pohledu ...
Někdo možná pozeptá, proč
to vlastně tuto problematiku, tak široce rozebírám, když jasné, rizika určují podle
ČSN 62305-2. Chtěl jsem pouze
příměrově nastínit, zařadit objekt třídy LPS pouze základě nějakého „odhadu",
aniž bych postupoval dle požadavků normy nevyhodnotil všechna možná rizika,
je nebezpečné podstatě zdravému rozumu odporující. když jsou tyto nové normy velmi složitě napsané, když nové edice některé
věci vysvětlují více „po lopatě", neomlouvá některé revizní technicky, normy vůbec
nestudují ani nechodí školení, kde určitě některé věci pochopili. Nebude nic namlouvat, ale
u hromosvodů zase dokumentace tak moc nebylo mnoha případech ani
v současné době není. Teď nám již tato dokumentace nestačí strany revizního technika nutné
požadovat objednatele také dokumentaci, která bude obsahovat ocenění výpočet
rizika, dle ČSN 62305-2 (Řízení rizika), protože právě základě ocenění rizika je
možné, aby byl objekt začleněn některé čtyř hladin (tříd) ochrany před bleskem. toto vždy připomínám problematiky určování vnějších vlivů.
Při přípravě výchozí revizi ochrany objektu před bleskem (LPS) nutné uvědomit, že
se „systém ochrany před bleskem" skládá dvou částí jak vnější ochrany
před bleskem (external lighting protection system), tedy klasický hromosvod, tak vnitřní
ochrany před bleskem (internal lighting protection system), tedy například instalací
přepěťových ochran vnitřního vyrovnání potenciálů (pospojování).
Na tomto příkladu jsem chtěl jen demonstrovat, revizní technici musí uvědomit,
že systém ochrany objektu před bleskem skládá jak vnější tak vnitřní ochrany že
není možné tyto dvě ochrany sebe oddělovat tedy nutné provést revizi tzv.
Potom vnitřní ochranu před bleskem musí logicky revidovat revizní technik, který reviduje
elektrickou instalaci objektu, ale ten bohužel revizi neuvádí. Samozřejmě, svých přednáškách
o revizích elektrických instalací před tímto systémem (spíše nesystémem) určování
vnějších vlivů varuji upozorňuji „revizáky" právě to, tímto stanovení vnějších vlivů
pro potřeby revize sebe berou poměrně velkou odpovědnost, protože určili, není
komisionální stanovení vnějších vlivů, ale pouze jejich názor, který může být chybný. Rozebírám tuto část proto, moje praktické zkušenosti revizního
9
. rodinných domy nebo běžných panelových činžovních domů, odhadem
stanovit, například tento objekt bude pravděpodobně odpovídat požadavkům třídy III.
Jak jste mohli povšimnout, tak předchozí větě používám slova „odhad",
a „pravděpodobně", znamená, tomto případě, pokud bych dokumentaci
o „zhodnocení rizika" nepožadoval sám jako revizní technik, takto objekt začlenil, tak
na sebe beru obrovský díl odpovědnosti myslím, málokdo schopen sebe
vzít.Dle mého názoru, tak jak vidím praxi, zejména pozice inspektora, mnoho „revizáků"
vůbec nepochopila soubor norem ČSN 60439, ale podstatě nepochopila ani předešlou
ČSN 341390.
Jedná tedy třídy LPS II, III IV, základě jejich určení vůbec možné stanovit,
jak bude ochrana objektu před bleskem provedena.
kompletně. Bez zařazení objektu třídy LPS,
není možné revizi ochrany objektu před bleskem provést, protože podstatě není známo,
jaké požadavky jsou objekt kladeny. Proč
jsem vlastně problematiku vnějších vlivů zmínil zřejmě jasné. Samozřejmě, možné méně složitých
objektů, např. pravda, nového objektu existovala technická zpráva a
výkresová dokumentace, která zahrnovala jak hromosvodní soustavu, tak soustavu
zemnící.
Tak jako každé výchozí nebo podstatě pravidelné revize, nutné před zahájením
revizních úkonů důkladně prostudovat dokumentaci. Kdy poměrně
hojně rozšířené, případě absence „Protokolu určení vnějších vlivů" revizní technik
vnější vlivy určí pouze pro potřeby revize. Tak jak praxe
ukazuje, tak tak, při výchozí revizi ochrany před bleskem revidují „revizáci" pouze
vnější ochranu, ale vnitřní ochrana podstatě nezajímá, protože toto nemají zadání
