Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.
Vzhledem tomu, se
u posuzovaného světelného zdroje věrnost rozlišování jednotlivých barev (červená,
modrá, zelená. 14) barevných vzorků. tohoto
důvodu pro náročnější zrakové úkoly doporučuje nejen větší osvětlenost, ale také
použití světelných zdrojů vyšším indexem podání barev bez ohledu to, zda
činnosti spojeny rozlišováním barev. Proto, aby osvětlený prostor působil příjemně přirozeně třeba volbu
teploty chromatičnosti posuzovat ohledem požadovanou hladinu osvětlenosti.Nedílnou součástí zrakového vnímání rozlišování vjem barev.
Teplota chromatičnosti, resp. Index podání barev normách pro osvětlení
vnitřních prostorů jedním předepsaných parametrů, který třeba dodržet. Pro popis míry uspokojení pozorovatelů
s barevným vzhledem prostředí byl zaveden termín vizuální čistota.
Všeobecně uvádí, poskytuje dobré vodítko věrném podání barev při hodnotách
nad 90. Tento stav nazývá míhání může být spojen
s některými fyziologickými jevy. Vedle vztahu mezi teplotou chromatičnosti osvětleností byla také ověřována
vazba mezi osvětleností indexem podání barev.. rozboru výsledků
výzkumů osvětlení kancelářských prostorech vyplývá, osvětlení zářivkami velmi
dobrým podáním barev lze při shodné vizuální čistotě nahradit osvětlením
s průměrným podáním barev (Ra 60), avšak při osvětlenosti vyšší asi 25%. Výsledný barevný vjem prostoru pak dán
interakcí obou složek. Vlivem poměrně velkých adaptačních jasů, rychlosti readaptačních procesů
a kompenzačních mechanismů zraku prostor vnímán jako statický, klidný, což také
žádoucí stav pro zrakový výkon zrakovou pohodu odpovídající příslušné činnosti.. Úplný popis spektrálních vlastností světelných zdrojů poskytuje
spektrální složení viditelného záření formě grafu nebo tabulky.
Rušivě může projevovat interference očních pohybů jasových změn periodickými
změnami osvětlení, které vznikají pulsací světelného toku světelných zdrojů napájených
střídavým proudem síťového kmitočtu. Zatímco chromatičnost bezprostředně souvisí návrhem osvětlení,
kolorita souvisí barevným řešením interiéru. Barevné vlastnosti
světelných zdrojů obecně označují pojmem chromatičnost barevné vlastnosti povrchů
pojmem kolorita. Podle některých výzkumů může míhání světla způsobovat
snížení zrakového výkonu, zvýšení zrakové únavy, tím zhoršení kvality práce.
Časové změny osvětlení
V běžných vnitřních prostorech činnost zraku ovlivněna prostorovou proměnlivostí
osvětlenosti jasu, která při spontánních mikro makro pohybech oka přechází časové
změny. Vzhledem složitosti
takového vyjádření praxi používá dvou integrálních parametrů, teploty chromatičnosti
Tc (K) všeobecného indexu podání barev (-).
Přirozená vazba mezi těmito dvěma parametry vysvětlována tzv. náhradní teplota chromatičnosti, popisuje barevný tón
vyzařovaného světla, který slovně běžně vyjadřuje termíny teple bílý, neutrálně bílý
nebo chladně bílý. Denní světlo ráno večer vždy teplejší
a méně intenzivní než uprostřed dne, kdy slunce zenitu. fylogenetickým
přizpůsobením zraku přírodním podmínkám.) může lišit, používá všeobecný index podání barev, který souhrnně
hodnotí věrnost podání barev pro (resp.
Mnohem nebezpečnější interferenci pulsace světelného toku světelných zdrojů
s pracovní frekvencí shodnou frekvencí napájecího střídavého napětí točivého nebo
Barevné vlastnosti osvětlení
225
..
Index podání barev popisuje kvalitu vjemu barev předmětu pozorovaného světle
posuzovaného světelného zdroje porovnání vjemem barev téhož předmětu
pozorovaného světle smluvního světelného zdroje. Při bezprostředním
vizuálním porovnání právě rozlišitelný rozdíl mezi dvěma světelnými zdroji ARa 5
