Sborník přednášek LPE č. 53

| Kategorie: Sborník  |

Legislativní podklady důležité pro projektování a provádění elektroinstalace. Požadavky na uzemnění a ochranné vodiče v legislativních předpisech a normách navazujících na novou ČSN 33 2000-5-54 ed. Rozdílová zkouška - otázky z profese elektro Bezpečnost - ochrana před úrazem elektrickým proudem Určování vnějších vlivů ve smyslu změn norem. Zrušení ČSN 33 2000-3 (8/1995). Nově vydaná ČSN 33 2000-5-51 ed.3 (4/2010). Změna Z1 - ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (5/2010) Hakelsoft® - software pro výpočet rizika dle ČSN 62305-2 Zásady správného ukládání vedení a dimenzování vodičů. Základy osvětlování Základní požadavky na zachování provozuschopnosti elektrického zařízení při požáru a jiných mimořádných událostí. Porovnání vyhlášky 23/2008 Sb. s vyhláškou 268/2011 Sb.

Vydal: L.P.Elektro s.r.o. Autor: L.P. Elektro vzdělávací agentura

Strana 153 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V r ■■v v rámci ochrany při poruše pospojováni uzemnení zajišťuje, ani při poruše mezi místem poruchou ostatními pospojovanými částmi nebude příliš zvýšené napětí. Ten spočívá tom, že při poruše vznikne elektrický proud, ten zaregistrován ochranným prvkem (ochranným přístrojem), který obvod, němž došlo poruše, automaticky odpojí. To ovšem ještě není princip ochrany automatickým odpojením. Princip ochrany automatickým odpojením zdroje (podle ČSN 2000-4-41 ed-2) Automatické odpojení zdroje ochranné opatření, jehož - základní ochrana zajištěna základní izolací živých částí nebo přepážkami nebo kryty (což jsou opatření zajišťovaná výrobci elektrických předmětů, tj. Nicméně, když neuplatňuje doplňující pospojování neživé cizí vodivé části elektrických zařízení jsou propojeny prostřednictvím hlavního pospojování uzemnění, snižuje toto pospojování napětí mezi těmito částmi při poruše, přestože část poruchového proudu dobu jejího trvání poruchy mezi pospojovanými místy protéká vytváří tak napěťové rozdíly mezi nimi. opatření, která zahrnují jak ochranu základní (dříve nazývanou ochranou před dotykem živých částí), tak ochranu při poruše (dříve nazývanou ochranou před dotykem živých částí) patří: - ochrana automatickým (samočinným) odpojením zdroje, - ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací, - ochrana pospojováním, - ochrana elektrickým oddělením, - ochrana nevodivým okolím (pro nízké napětí), - ochrana SELV PELV a - ochrana omezením ustáleného dotykového proudu náboje.Mezi kompletní opatření ochranu před úrazem elektrickým proudem zkráceně řečeno mezi ochrany, tj. vodičů, kabelů, přístrojů elektroinstalačního materiálu) a - ochrana při poruše zajištěna ochranným pospojováním automatickým odpojením případě poruchy souladu příslušnými podmínkami pro toto odpojení. Proto také doplňující pospojování záchranným opatřením případech, kdy není (např. Druhy ochran před úrazem elektrickým proudem 143 . Pokud týká základní ochrany, tak základní izolace živých částí naprosté většině případů zajišťována straně výrobců elektrických předmětů (jenom výjimečných případech norma připouští doplňování izolace místě montáže), obdobně jako ochrana krytem, které základní starostí montážní firmy zvolit správné krytí elektrického zařízení (rozváděčů, rozvodnic instalačních krabic přístrojů). prostorech zvýšeným nebezpečím úrazu elektrickým proudem). Princip je znázorněn obr. vedle dvojité nebo zesílené izolace, elektrického oddělení malého napětí především automatické odpojení zdroje. 7. Z hlediska projektování jsou nejdůležitější ochranná opatření, která uplatňují v rámci elektrických instalací. Dokonce možno zvýšením vodivosti (zvětšeným průřezem) vodičů pospojování zajistit, že ani při poruše nebude toto napětí větší než (resp. důvodu volby ochranných přístrojů zajišťujících automatické odpojení) možno dosáhnout dostatečně krátké doby odpojení