10A). Požadovaný maximální odpor
ochranného vodiče každé normě definován jinak.
Měřící zdroj metoda jsou tedy stejné obou normách. Měření izolačního odporu provádí stejnosměrným napětím 500V. Při měření jsou všechny
spínače síťové části provozní poloze (zapnuto), aby byly měření zahrnuty všechny
izolace síťové části. tohoto důvodu, při absenci doporučení výrobce, lze pro
stanovení kritérií převzetí použít místní požadavky, nebo běžnou praxi.
Před vlastním měřením přístroj odpojí napájecí sítě. žádném
případě však nesmí být překročena hodnota 10." Před
vydáním IEC 60601-1 některých zemích používaly normy pro měření izolace
zdravotnických prostředků. tomuto odporu připočte 0,1Q každé další délky. Izolační odpor dle ČSN 62353 měří podle
následujících zapojení:
86
. Proto byl místo proudu tekoucího izolací, měřen izolační odpor. Norma
ČSN 62353 pouze poskytuje prostředky pro zkoušení izolačního odporu.
Aby zabránilo poškození přístroje, smí měření izolačního odporu mezi příložnými
částmi kolíkem ochranného uzemnění, eventuálně krytem, provádět pouze, je-li přístroj
schopen tomuto měření odolat. Odpor ochranného vodiče, měřený mezi ochrannou
zdířkou vidlice přístupnými vodivými neživými částmi nesmí být větší než 0,2Q při délce
přívodu 3m.
Měření provádí pomocí zdroje střídavém nebo stejnosměrném napětí 24V
proudem minimálně 0,2A (max.
Měření izolačního odporu dle ČSN 62353
K měření izolačního stavu norma ČSN 62353 informativní příloze „A" uvádí
následující, cituji: „Podle ČSN 60601-1 měření izolačního odporu nepovažuje
za kritérium pro převzetí. době nebylo možné měřit unikající proudy přijatelnou
přesností. Pro spotřebiče délkou přívodu
do dokonce norma ČSN 1600 přísnější.Provádí spotřebičů třídy ochrany prodlužovacích přívodů odpojitelných přívodů
