době nebylo možné měřit unikající proudy přijatelnou
přesností. 10A). tohoto důvodu, při absenci doporučení výrobce, lze pro
stanovení kritérií převzetí použít místní požadavky, nebo běžnou praxi. Izolační odpor dle ČSN 62353 měří podle
následujících zapojení:
86
.
Měření provádí pomocí zdroje střídavém nebo stejnosměrném napětí 24V
proudem minimálně 0,2A (max.
Aby zabránilo poškození přístroje, smí měření izolačního odporu mezi příložnými
částmi kolíkem ochranného uzemnění, eventuálně krytem, provádět pouze, je-li přístroj
schopen tomuto měření odolat. Odpor ochranného vodiče, měřený mezi ochrannou
zdířkou vidlice přístupnými vodivými neživými částmi nesmí být větší než 0,2Q při délce
přívodu 3m. tomuto odporu připočte 0,1Q každé další délky." Před
vydáním IEC 60601-1 některých zemích používaly normy pro měření izolace
zdravotnických prostředků. Požadovaný maximální odpor
ochranného vodiče každé normě definován jinak.
Měřící zdroj metoda jsou tedy stejné obou normách.
Před vlastním měřením přístroj odpojí napájecí sítě. Norma
ČSN 62353 pouze poskytuje prostředky pro zkoušení izolačního odporu. Při měření jsou všechny
spínače síťové části provozní poloze (zapnuto), aby byly měření zahrnuty všechny
izolace síťové části.Provádí spotřebičů třídy ochrany prodlužovacích přívodů odpojitelných přívodů. Pro spotřebiče délkou přívodu
do dokonce norma ČSN 1600 přísnější. Proto byl místo proudu tekoucího izolací, měřen izolační odpor. žádném
případě však nesmí být překročena hodnota 10. Měření izolačního odporu provádí stejnosměrným napětím 500V.
Měření izolačního odporu dle ČSN 62353
K měření izolačního stavu norma ČSN 62353 informativní příloze „A" uvádí
následující, cituji: „Podle ČSN 60601-1 měření izolačního odporu nepovažuje
za kritérium pro převzetí
