Sborník přednášek LPE č. 46

| Kategorie: Sborník  |

Vydal: L.P.Elektro s.r.o. Autor: L.P. Elektro vzdělávací agentura

Strana 8 z 165

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výjimečných případech lze připustit spotřebičů velkým náběhovým proudem (sirény) projednání odsouhlasení pracovníkem PDS maximální jmenovitou hodnotu hlavního jističe 10A. souvislosti vnějšími vlivy připomínám, určení vnějších vlivů musí být protokolárně vypracován tzv. Značení vodičů.3 považovány normální, není nutno protokol vypracovávat. protokolu určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz normu nebo příslušný předpis, jejichž základě byly vnější vlivy stanoveny.2, ČSN 0165, ČSN 2000-5-51 ed. Protože vodiče např. Stává tak poměrně často, že tzv.3, která ČSN 2000-3 1.2011 nahrazuje, když určité informace vnějších vlivech lze najít také ČSN 2000-1 ed. Zejména izolovaných, tak trochu tradiční záležitost, které všichni domnívají, zcela jasné při kontrole rámci revize zjistíte, asi tak zcela jasné není, jak všem okolo jeví. Obecně lze závěrem, této problematice vnějších vlivů, konstatovat, běžných bytových prostorech (prostory bytů rodinných domů) není nutné vnější vlivy protokolárně stanovovat, ani například pro potřeby revize, jak uvádí mnoha revizních zprávách.3.2, ČSN 60446 ed.2), které nachází téměř každém objektu pro bytové nebo administrativní účely. Připomínám, současné době platí tato norma souběžně ČSN 2000-5-51 ed.o průřezu 2,5 mm2, uvnitř rozváděčů, opatří světlomodrou koncovkou znění „nějaké" normy vůbec neberou úvahu. Charakteristiky nebo jsou přípustné pouze projednání odsouhlasení pracovníkem PDS. 5 . Dále upozorňuji, vnější vlivy není také nutno určovat prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem.2 změně ČSN 2000-4-41 ed. Obecně problematika určování vnějších vlivů, zejména průmyslových provozech podceňována.5. Vnější vlivy jednotlivých prostorách, nichž elektrické rozvody navrhují a zřizují, stanoví podle ČSN 20000-3. Také obecně nevžilo pravidlo, vodič PEN na konci ještě doplněn modrým označením. Bohužel nepochopili ani výrobci rozváděčů. Typickým příkladem jsou prostory vanou nebo sprchou (ČSN 2000-7-701 ed. Tyto dvě uvedené výjimky nutné vždy zdůvodnit příslušné dokumentaci, nejlépe technické zprávě, která je součástí projektové dokumentace. Tento protokol součástí dokumentace, která musí být dobu životnosti zařízení, provozu objektu archivována. Pro jednoznačné vnější vlivy objektů prostorů, které jsou smyslu ČSN 2000-5-51 ed.2.Hlavní jistič neměřeného odběru smí mít jmenovitou hodnotu maximálně A, odpovídající technické normě ČSN 60898 musí být vypínací charakteristikou B. „Protokol určení vnějších vlivů". (AA5: teplota okolí +5°C +40°C, AB5: atmosférické podmínky v okolí +5°C +40°C. Značení vodičů provádí podle ČSN ed. Ostatní vnější vlivy (AC AR), využití konstrukce budov na úrovni vlivů XX1 výjimkou vlivu BC2). absence vnějších vlivů projeví průběhu provozu několika letech, kdy se provozovatel začne zajímat, proč daná technologie nepracuje tak jak má a posléze zjistí, technologie byla instalována prostředí, které bylo zcela nevhodné, ale bohužel době uvádění provozu tím nikdo hlavu „nelámal". Samozřejmě není nutné dělat kolem této otázky komára velblouda, ale hovořím tom, spousta „elektrikářů" neví, zeleno žlutá kombinace barev je stanovena pouze pro ochranné vodiče nesmí žádném případě používat pro jiné účely ani přeznačovat. vždy však nutné protokolárně vnější vlivy určovat, jak říká, každé pravidlo svojí výjimku, a platí tomto případě