Pospojování musí být provedeno přes přípojnice
pospojování. Kombinované
přepěťové ochrany většinou používají běžných bytových rozvodech. Možná se
renomovanému odborníkovi bude zdát tato otázka „stupidní", ale přesto praktickém
životě mnozí „běžní" elektrikáři častou vyslechnou.
2
. normy, vnitřní ochrany před bleskem dosáhne také
tím, zamezí vzniku zbytečných smyček tvořených rozvody silovými
a elektronických komunikací, neukládáním elektrického vedení blízkosti
hromosvodů atd. Obecně zaužíváno, čím vyšší číslo jednotlivé zóny, tím nižší jsou
parametry okolního elektromagnetického prostředí. Obecně lze říci, že
zóny LPZ0 vnější zóna ostatní zóny např.3. Jedná nový požadavek, který se
v systému ochrany před bleskem objevil, protože původní „hromosvodářská" norma
ČSN 1390, zabývala požadavky pouze vnější ochranu před bleskem. Vedení zásadně ukládají
jako skrytá, pouze nebytových prostorách při dodatečné montáži možno vedení
ukládat povrch. LPZ1, LPZ2 jsou považovány za
vnitřní zóny.
Samozřejmě nesmírně důležité vnitřní vyrovnání potenciálů, tedy všechny kovové
části spojit soustavy pospojování tím minimalizují rozdíly potenciálů může
se snížit magnetické pole. základě stanovení těchto zón, lze navrhnout
umístění jednotlivých přepěťových ochran různých stupních.
Nejenom instalace přepěťových ochran tvoří ochranu vnitřních instalací. Samozřejmě, instalace
přepěťových ochran důležitá, ale myslím si, pokud majitel rodinného domu
či bytu vlastní riziko, seznámení výpočtem vyhodnocení rizika, rozhodne
že přepěťové ochrany nainstalovat nechce, tak tomto rozhodnutí nikdo
nezabrání, ale samozřejmě profesionálního hlediska samozřejmě názor jasný,
je nutné ctít dodržovat požadavky norem.
Vnitřní ochrana před bleskem elektrické elektronické systémy stavbách je
obsažena části č.
Mnoho výrobců již vyrábí tzv.
Řešení „Vnitřní ochrany před bleskem", musí vycházet projektu, kde první řadě
řešeno vyhodnocení rizikovosti, tedy zařazení objektu některé tříd LPS ve
druhé řadě, rozdělení objektu zón, kdy tyto zóny jsou teoreticky přiřazené
prostory, kde úroveň LEMP (elektromagnetický impuls vyvolaný bleskem) shodná
s odolností systémů uvnitř zón. upozornili základní změny, které ČSN 2130 ed.2
přináší, protože tyto změny reálně promítají praxe. Také je
nutné položit otázku, jestli nutné používat přepěťové ochrany bytové výstavbě,
když obecně známé, náklad dosáhne hranice několika tisíc korun.1. Toto ustanovení není pro nové instalace problematické myslím
si, téměř všech případech dodržováno. Samozřejmě pravidlo, přepěťová ochrana rozváděči nemá být
vzdálena více než ochranné sběrnice známé. kombinované přepěťové ochrany většinou kombinace
T1/T2, ale některých výrobců lze najít kombinace T1/T2/T3. Také známé jakých
principech pracují jednotlivé stupně (třídy) ochran nově označovány T1, T2, T3. hranicích každé jednotlivé
zóny musí být zřízeny sběrnice pospojování (ekvipotenciální přípojnice) stínící
opatření.provozní elektrikáře apod. Problematičtější ale další
ustanovení, při návrhu vnitřních prostorů třeba zajistit vnitřní ochranu před
bleskem souladu požadavky uvedenými souboru ČSN 62305.4, tohoto souboru norem. Jedná tedy
o soubor norem, která zabývá systémem ochrany před bleskem. Ještě závěrem této problematice připomínám to, uvedeno
v poznámce článku 4
