Naopak směrové scénické osvětlení schopné vytvořit dramatickou
až emociálně vypjatou atmosféru. Například rovnoměrné
rozložení jasu, které vzniká při rozptýleném osvětlení, vytváří velmi klidnou, čistou
atmosféru. Nevhodné rozložení jasu, může vést zvýšené námaze zraku, jeho postupné
únavě, jejím důsledku snížení zrakového výkonu zhoršení zrakové pohody. Maximální hodnota souvisí oslněním. Přijatelné rozsahy jasů stropu stěn závislosti průměrné osvětlenosti
srovnávací roviny Em
6
. pracovních
prostorů, kde zrakové úkoly provádějí delší časové úseky kde rozložení jasu
ovlivňuje zrakový výkon zrakovou pohodu třeba zajistit jak dostatečnou úroveň jasů,
tak jejich vhodné rozložení. hlediska světelné techniky důležité, rozložení
jasu zorném poli určuje adaptační úroveň zraku. Mezi
případy nevhodného rozložení jasu patří:
■ velký jas části zorného pole (oslnění pozorovatele);
■ velké kontrasty jasu (únava zraku vlivem trvalé jasové readaptace zraku);
■ malé kontrasty jasů (celková únava vlivem monotónního prostředí).). Minimální úroveň jasu obecně týká dostatečnosti světla pro konkrétní
zrakový úkol.
Rozložení jasu rámci zorného pole významný vliv zrakový výkon zrakovou
pohodu. Interval přijatelných jasů vymezen minimální maximální
úrovní jasu.m
a obrázku uvedena závislost přijatelného rozsahu jasů stěn stropu závislosti
na osvětlenosti srovnávací roviny.m-2 jasy pozadí rozsahu cca 500 cd. Při překročení této úrovně dochází
k oslňování pozorovatelů, které následek zrakovou nepohodu snížení zrakového
výkonu.
Požadavky prostorové rozložení jasu liší podle typu prostoru.prostoru jako celku.
^ Em(lx)
Obr. Pro vnitřní prostory doporučuje, aby jasy místa zrakové úkolu pohybovaly
v rozsahu cca 1000 cd. Celková úroveň jasu prostoru
ovlivňuje základní zrakové funkce, mezi které patří:
■ ostrost vidění;
■ kontrastní citlivost oka;
■ účinnost zrakových funkcí (akomodace, oční pohyby apod. Zatímco míra, nebo také úroveň, jasu, která kvantitativní povahy,
souvisí pocitem dostatečnosti osvětlení, rozvrstvení jasu jednotlivých plochách
prostoru nebo také „struktura" jasů, která kvalitativní povahy, spoluvytváří charakter
prostoru tedy celkový subjektivní zážitek daného prostoru
