Světlo, které dopadá mimo osvětlovaný prostor, označuje termínem
„neužitečné světlo" představuje nejen energetické ztráty, ale může také působit rušivě. Poměrně
složitá subjektivní povaha takového osvětlení neumožňuje zjednodušené objektivní
vyjádření současnými světelně technickými parametry. Osvětlení, které primárně založeno psychologických požadavcích,
slouží vytvoření určité světelné atmosféry daném prostoru zpravidla součástí
výtvarného řešení interiéru. Světlo vyzařované osvětlovací
soustavou může dopadat nejen osvětlovaného prostoru místa zrakového úkolu,
ale také mimo něj. Příkladem osvětlení kancelářských prostorů, průmyslových
objektů apod. současnosti tato problematika řeší zatím pouze venkovních
osvětlovacích soustav. Účel využití prostoru ovlivňuje to, jakou
roli hrají fyziologické, psychologické biologické požadavky pozorovatelů.
2
. Vzhledem tomu, že
zmíněné plochy zpravidla tvoří významnou část zorného pole, mají zásadní vliv na
adaptační stav zraku subjektivní dojem daného prostoru.
Světelně technické hledisko zahrnuje volbu světelně technických parametrů, které
souvisí účelem využitím řešeného prostoru.
Neužitečné světlo, které vykazuje rušivé účinky, označuje termínem „rušivé světlo".
Hledisko vnějších vlivů postihuje skutečnost, osvětlení může mít vedle své
primární funkce vedlejší účinky, které mohou nepříznivě ovlivňovat nejen řešený prostor
a předměty něm umístěné, ale také prostory sousedící. Uzavřenost vnitřního prostoru vedle
toho eliminuje nepříznivé vlivy venkovního prostředí prvky osvětlovací soustavu.
Problematika rušivých účinků neužitečného světla týká jak venkovního, tak vnitřního
osvětlení. Takovýto charakter osvětlení vyskytuje například ve
společenských kulturních prostorech jako jsou divadla, kina, restaurace apod. Ovlivňují také výsledných
charakter osvětlení světelně technické parametry.
Provozně technické hledisko zahrnuje energetickou náročnost osvětlovací soustavy,
řešení jejího provozu, ovládání údržby také problematiku investičních provozních
nákladů. Osvětlení, které vychází
z biologických požadavků uživatelů, není primárně zaměřeno vytvoření světelného
prostředí pro určitý zrakový úkol, ale ovlivnění biologického systému člověka. Toto hledisko tedy souvisí nejen požadovanou světelnou
atmosférou, ale také rozmístěním pohledovým uplatněním svítidel interiérech. Návrh
tohoto typu osvětlení vychází jiných požadavků, než jsou požadavky vizuální. dnešní době, kdy klade stále větší důraz snižování spotřeby elektrické
energie, zvyšování úspor snižování emisí skleníkových plynů, energetická náročnost
osvětlení velmi aktuální tématem, který bude hrát rámci návrhu osvětlení stále
významnější roli.
1. Základní prostorové uspořádání vnitřního prostoru tvořeno základními
plochami: stropem, stěnami podlahou. Proto
se odborné literatuře označují jako sekundární zdroje světla.) zpět vnitřního prostoru.1 CHARAKTERISTIKA PROSTORU
Vnitřní prostory vyznačují svou uzavřeností vůči venkovnímu prostředí
a jeho vlivům. Mezi další vedlejší účinky umělé osvětlovací soustavy patří tepelné
zatížení prostoru, akustické rušení, negativní vliv záření citlivé předměty apod. Osvětlení, kde
hlavní roli hrají fyziologické požadavky, vychází světelně technických parametrů
uvedených normách. Tyto plochy odrážejí dopadlý světelný tok
z primárních zdrojů světla (svítidla, světelné zdroje apod.Architektonické hledisko týká nejen vizuálního vzhledu osvětleného prostoru
při umělém osvětlení, ale také vizuálního uplatnění osvětlovací soustavy umělého
osvětlení vypnutém stavu
