Jedná tedy soubor norem, která zabývá systémem
ochrany před bleskem. Řešení
„Vnitřní ochrany před bleskem", musí vycházet projektu, kde první řadě řešeno
vyhodnocení rizikovosti, tedy zařazení objektu některé tříd LPS druhé řadě,
rozdělení objektu zón, kdy tyto zóny jsou teoreticky přiřazené prostory, kde úroveň
LEMP (elektromagnetický impuls vyvolaný bleskem) shodná odolností systémů uvnitř
zón. základě stanovení těchto zón, lze navrhnout umístění jednotlivých přepěťových
ochran různých stupních. kombinované přepěťové ochrany většinou kombinace T1/T2,
ale některých výrobců lze najít kombinace T1/T2/T3. úvodu této kapitoly uvádí, pro
připojování odběrných elektrických zařízení veřejný rozvod elektřiny platí „Pravidla
provozování distribučních soustav", pro přípojky platí ČSN 3320.
Kapitola č. Ustanovení normy pak zajímavé porovnat
2
. Obecně zaužíváno, čím vyšší
je číslo jednotlivé zóny, tím nižší jsou parametry okolního elektromagnetického prostředí. Problematičtější ale další ustanovení, při návrhu vnitřních prostorů
je třeba zajistit vnitřní ochranu před bleskem souladu požadavky uvedenými
v souboru ČSN 62305. Toto ustanovení
není pro nové instalace problematické myslím si, téměř všech případech
dodržováno.
Mnoho výrobců již vyrábí tzv.
normy, vnitřní ochrany před bleskem dosáhne také tím, zam ezí vzniku
zbytečných smyček tvořených rozvody silovými elektronických komunikací, neukládáním
elektrického vedení blízkosti hromosvodů atd.3. Kombinované přepěťové ochrany
se většinou používají běžných bytových rozvodech.
Velmi důležité stadiu předprojektové přípravy nutné projednat připojovací
podmínky, které mají různé distribuční společnosti různé, což všeobecně známá věc. Pospojování musí být provedeno přes přípojnice pospojování. Ještě
závěrem této problematice připomínám to, uvedeno poznámce článku 4. upozornili
na základní změny, které ČSN 2130 ed.1. Také nutné položit otázku, jestli
je nutné používat přepěťové ochrany bytové výstavbě, když obecně známé, náklad
dosáhne hranice několika tisíc korun.
Na hranicích každé jednotlivé zóny musí být zřízeny sběrnice pospojování (ekvipotenciální
přípojnice) stínící opatření. Obecně lze říci, zóny LPZ0 vnější zóna ostatní zóny
např. Vedení zásadně ukládají jako skrytá, pouze nebytových
prostorách při dodatečné montáži možno vedení ukládat povrch. Samozřejmě
nesmírně důležité vnitřní vyrovnání potenciálů, tedy všechny kovové části spojit
do soustavy pospojování tím minimalizují rozdíly potenciálů může snížit
magnetické pole. Samozřejmě, instalace přepěťových ochran důležitá, ale myslím si,
že pokud majitel rodinného domu bytu vlastní riziko, seznámení výpočtem
vyhodnocení rizika, rozhodne přepěťové ochrany nainstalovat nechce, tak tomto
rozhodnutí nikdo nezabrání, ale samozřejmě profesionálního hlediska samozřejmě
názor jasný, nutné ctít dodržovat požadavky norem.5 zabývá silovými rozvody. Možná renomovanému odborníkovi bude zdát
tato otázka „stupidní", ale přesto praktickém životě mnozí „běžní" elektrikáři častou
vyslechnou. LPZ1, LPZ2 jsou považovány vnitřní zóny.
Nejenom instalace přepěťových ochran tvoří ochranu vnitřních instalací.4, tohoto souboru norem. Jedná nový požadavek, který
se systému ochrany před bleskem objevil, protože původní „hromosvodářská" norma
ČSN 1390, zabývala požadavky pouze vnější ochranu před bleskem.
Vnitřní ochrana před bleskem elektrické elektronické systémy stavbách
je obsažena části č.2 přináší, protože tyto změny reálně
promítají praxe.zaměstnavatelé, nebo revizní technici, montéry, provozní elektrikáře apod. Samozřejmě pravidlo, přepěťová ochrana rozváděči
nemá být vzdálena více než ochranné sběrnice známé.
Pro osvěžení dobré připomenout pár pravidel pro elektrické přípojky, tak jak
je stanovuje ČSN 3320 roku 1996. Také známé na
jakých principech pracují jednotlivé stupně (třídy) ochran nově označovány T1, T2, T3
