Centra technické normalizace (CTN) v oblasti pravidel pro elektrotechniku – Nové a připravované elektrotechnické normy v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2009. Nové normy – ČSN 33 2410 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v kinech“ a ČSN 33 2420 ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely“. Osoba odpovědná za elektrické zařízení – návrh reálného plnění požadavků právních předpisů a technických norem. Problematika starých a na ně navazujících nových instalací při provádění revize
Ovšem třeba proto splnit
několik důležitých podmínek, které popíšeme dále. Její důležitost nasnadě, neboť hromosvod řeší „pouze" otázku
lidského zdraví, zabránění vzniku požáru nebo mechanické destrukce. Elektronická
zařízení nebudou chráněná. Zde musíme uvést, „klasická"
metoda, tedy pospojení hromosvodem, relevantní metodě oddálení smí používat. lidském životě bohužel nejde říct. Podle starší metody bylo důležité veškeré kovové
hmoty spojovat hromosvodem když zde byla nabídnuta možnost instalovat oddálené
hromosvody, ale nikdo nedělal). Takže pro nás disciplína relativně nová
a třeba získat jisté zkušenosti. tomu slouží již poměrně dobře známé svodiče přepětí. Tyto třídy jsou čtyři určují důležitost objektu vztahu riziku ohrožení vlivem
blesku. Vše ostatní „jen železo", které lze relativně jednoduchým
způsobem nahradit. třeba uvědomit, tato norma řeší především
ochranu lidského zdraví zejména velkých FVE polích toto riziko velmi malé.
Ještě chvíli zastavme hromosvodu.
Z tohoto krátkého přehledu celkem jasně vyznívá, jedná skutečně ucelený
soubor ochranných opatření, který velmi dobře dokáže případné škody minimalizovat
až únosné minimum.
Dovětek: stoprocentně účinná ochrana před bleskem neexistuje, pouze
snažíme vynaložení úměrných finančních prostředků tomuto ideálu přiblížit. Vnitřní ochrana před bleskem. nemocnicí skladovou
halou využitou pro parkování náklaďáků. své cestě ale blesk měl způsobit nejméně
škod.
Dále, nebo lépe, předtím třeba provést vyrovnání potenciálů (pospojení), je-li možné,
využít stínění odstranit indukční smyčky.
ČSn 62305-4. Část normy řešící podrobně vnější ochranu před bleskem, neboli
hromosvod. Systémově nebyla příchodu
této normy řešena. této části seznámíme fenoménem zvaným „blesk", dále jsou
zde vysvětlující pasáže, rozšifrované zkratky mnoho jiných teoretických údajů. Oproti známé velmi staré ČSN 1390 zde několik změn, principu
je ale řešení stejné.Toť vše.
V případě FVE však jedná ponechání finančně dost výrazných rizik při poškození
použitých panelů.
izolovaných (neboli oddálených) hromosvodů. Základní část normy, určující třídu (nebo hladinu) ochrany před
bleskem. Naopak tato norma upřednostňuje využití tzv. Naprosto nepřípustné riziko požáru, případně naprostá mechanická destrukce.
212
.
ČSN 62305-2. Takže není tak, všechny objekty měly stejnou důležitost, tedy všechny
by byly chráněny stejným způsobem.Neuškodí začátek připomenout několik informací normy ČSN 62305, která
ochranu před bleskem řeší komplexně, logicky velké šíři, což první pohled
vyvolává pocit nepřehlednosti.
ČSN 62305-3. Opravdu rozdíl mezi např. FVE
jsou většinou oplocené obsluhu lze velmi jednoduše poučit, aby prostoru FVE
za bouřky nechodila.
Rozdělení aplikací jednotlivých skupin dle umístění FVE
K ochraně samotné: nejprve třeba rozdělit typy aplikací několika skupin:
- FVE instalovaná střeše rodinného domku,
- FVE instalovaná velkých plochých střechách,
- FVE instalovaná „zelené" louce.
ČSN 62305-1. Určit toto riziko úkolem projektanta, nicméně
FVE častou „spadnou" třídy ochrany před bleskem III, kde ochranu před bleskem
nejsou kladeny nijak vysoké nároky. Jedná zachycení blesků jímací soustavou prostřednictvím
systému svodů jeho bezpečné svedení uzemňovací soustavy, potažmo rovnoměrně do
půdy širokém okolí objektu. Princip ale velice jednoduchý spočívá
v odvedení veškeré energie blesku mimo chráněné zařízení
