Elektrotechnická normalizace v oblasti pravidel pro elektrotechniku v roce 2009 - v Nové a připravované normy - Revize čistých CSN. Nově připravovaná ČSN 33 2000-1 ed. 2 Ele ktrické instalace nízkého napětí - Cást 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. Hlavní změny připravované v ČSN 33 2130 - Elektrotechnické předpisy. Kriteria pro výběr jisticích a ochranných přístrojů nn. 14. Celostátní setkání elektrotechniků ve dnech 5. a 6. února 2009 v Brně.Revize a údržba nevýbušných elektrických zařízení. Elektrické instalace na hořlavé podklady a v místech se zvláštním rizikem požáru. Celostátní setkání elektrotechniků v Brně Provádění revizí elektrických instalací ve zvláštních objektech. Revize hromosvodů dle požadavků nového souboru ČSN EN 62305 - 1až 4.
Někdo možná pozeptá, proč vlastně tuto problematiku, tak široce rozebírám, když jasné, rizika určují podle ČSN 62305-2. uvádí účel revize, kde uvádí píše, účelem revize určit, zda všechny inženýrské sítě nebo konstrukce jsou začleněny LPS. Teď nám již pouze tato dokumentace stačit nebude nutné požadovat objednatele také dokumentaci, která bude obsahovat ocenění výpočet rizika, dle ČSN 62305-2 (Řízení rizika), protože právě základě ocenění rizika možné, aby byl objekt začleněn některé čtyř hladin (tříd) ochrany před bleskem. ČSN 62305-3, čl.7. Chtěl jsem pouze příměrově nastínit, zařadit objekt třídy LPS pouze základě nějakého „odhadu“, aniž bych postupoval dle požadavků normy nevyhodnotil všechna možná rizika, nebezpečné podstatě zdravému rozumu odporující. pravda, nového objektu existovala technická zpráva výkresová dokumentace, která zahrnovala jak hromosvodní soustavu, tak soustavu zemnící. Samozřejmě, možné méně složitých objektů, např.2. Jedná tedy třídy LPS II, III IV, základě jejich určení vůbec možné stanovit, jak bude ochrana objektu před bleskem provedena. Jak jste mohli povšimnout, tak předchozí větě používám slova „odhad“, „pravděpodobně“, znamená, tomto případě, pokud bych dokumentaci „zhodnocení rizika“ nepožadoval sám jako revizní technik, takto objekt začlenil, tak sebe beru obrovský díl odpovědnosti myslím, málokdo schopen sebe vzít. Rozebírám tuto část proto, moje praktické zkušenosti revizního technika inspektora dávají pravdu, není zcela vyloučené, takovéto případy nemohly stát zejména případě rodinných, panelových činžovních domů, kdy jednoznačnost znalost těchto staveb mohla právě výše popsanému „svádět“. Kdy poměrně hojně rozšířené, případě absence „Protokolu určení vnějších vlivů“ revizní technik vnější vlivy určí pouze pro potřeby revize. „Postupy při revizi“ uvádí, revize měly být provedeny tímto způsobem: Během provedení stavby, aby bylo možno zrevidovat uložený zemnič instalaci LPS Periodicky intervalech stanovených ohledem vlastnosti chráněné stavby, například korozní problémy třídu LPS změnách nebo opravách, nebo je-li známo stavby udeřil blesk
-
93
.1.
POSTUP PŘI REVIZI ČSN 62305-3, čl. rodinných domy nebo běžných panelových činžovních domů, odhadem stanovit, například tento objekt bude pravděpodobně odpovídat požadavkům třídy III. byli zvyklí, hromosvodů zase dokumentace tak moc nebylo. Pokud řeknu lidově, bez zařazení objektu třídy LPS, není možné revizi ochrany objektu před bleskem provést, protože podstatě není známo, jaké požadavky jsou objekt kladeny. Proč jsem vlastně problematiku vnějších vlivů zmínil zřejmě jasné. Samozřejmě, svých přednáškách revizích elektrických instalací před tímto systémem (spíše nesystémem) určování vnějších vlivů varuji upozorňuji „revizáky“ právě to, tímto stanovení vnějších vlivů pro potřeby revize sebe berou poměrně velkou odpovědnost, protože určili, není komisionální stanovení vnějších vlivů, ale pouze jejich názor, který může být chybný.NEŽ ZAHÁJÍ REVIZE Tak jako každé výchozí nebo podstatě pravidelné revize, nutné před zahájením revizních úkonů důkladně prostudovat dokumentaci.7. toto vždy připomínám problematiky určování vnějších vlivů
