|
Kategorie: Seminární práce |
Tento dokument chci!
V dobách, kdy jsem mistroval na úseku oprav slaboproudu v naší bývalé
„Matičce POLDI“, v dobách, kdy se budovala elektroocelárna na Dříni, kdy byl
věčný nedostatek pracovních sil, platila u nás zásada, že nejlepší pracovník pro
nás je klasický elektrikář se zájmem o slaboproud, nejlépe, má-li slaboproud jako
zálibu (koníčka). Bylo to zpravidla z toho důvodu, že mechanici elektronici, což
byl obor s maturitou, odmítali vykonávat jiné, měně atraktivní, ale přesto velice
důležité práce, jako je například budování nových telefonních a datových
kabelových sítí, různé opravy kabelových vedení, kteréžto práce, pokud šlo
například o havárii a na jejím rychlém odstranění závisela výroba, pracovní
podmínky také nebývaly nejlepší (např. dělat kabelovou spojku u několika set
žilového telefonního kabelu, v mrazu či v dešti, v noci, někde kde není možnost se
ohřát, v teple si odpočinout nebo zase naopak, pokud se jednalo o práci na
ocelárnách či válcovnách, kde krom vedra a špíny neustále hrozilo nebezpečí
úrazu apod.) nebyly sice tolik náročné na myšlení, ale vyžadovaly například
trpělivost a pečlivost, protože například v případě nekvalitně provedené zemní
kabelové spojky se stejný problém řešil zakrátko znovu. Pro většinu maturitních
elektroniků to byla dle jejich mínění „podřadná“ práce.
V době, kterou jsem popisoval předchozím odstavci, nebyla ještě tolik
rozvinutá elektronika, nebyly ještě mobilní telefony, výpočetní technika, byla
proti dnešní, říci, plenkách, takže elektrikář, který byl pro klasické
„méně atraktivní“ práce, vlastně vychován, proti nim neprotestoval možnost,
kdy mohl „ukázat“ oblasti elektroniky, bral vlastně jako vyznamenání a
možnost ukázat něco navíc.7
Úvod
V dobách, kdy jsem mistroval úseku oprav slaboproudu naší bývalé
„Matičce POLDI“, dobách, kdy budovala elektroocelárna Dříni, kdy byl
věčný nedostatek pracovních sil, platila nás zásada, nejlepší pracovník pro
nás klasický elektrikář zájmem slaboproud, nejlépe, má-li slaboproud jako
zálibu (koníčka). Pro většinu maturitních
elektroniků byla dle jejich mínění „podřadná“ práce. dělat kabelovou spojku několika set
žilového telefonního kabelu, mrazu dešti, noci, někde kde není možnost se
ohřát, teple odpočinout nebo zase naopak, pokud jednalo práci na
ocelárnách válcovnách, kde krom vedra špíny neustále hrozilo nebezpečí
úrazu apod. Bylo zpravidla toho důvodu, mechanici elektronici, což
byl obor maturitou, odmítali vykonávat jiné, měně atraktivní, ale přesto velice
důležité práce, jako například budování nových telefonních datových
kabelových sítí, různé opravy kabelových vedení, kteréžto práce, pokud šlo
například havárii jejím rychlém odstranění závisela výroba, pracovní
podmínky také nebývaly nejlepší (např. elektronickými stmívači, různými regulátory topení,
regulátory ohřevu vody, různými teplotními pohybovými čidly, klimatizací,
s elektronikou ovládající teplotu vody ovzduší bazénech saunách,
.
V dnešní době situace jiná, elektronika pronikla již všech oblastí
lidského konání, takže „obyčejný“ elektrikář, který realizuje klasické bytové
rozvody, setká např.) nebyly sice tolik náročné myšlení, ale vyžadovaly například
trpělivost pečlivost, protože například případě nekvalitně provedené zemní
kabelové spojky stejný problém řešil zakrátko znovu
