Sbírka úloh pro odborný výcvik v oboru elektro

| Kategorie: Seminární práce  | Tento dokument chci!

V dobách, kdy jsem mistroval na úseku oprav slaboproudu v naší bývalé „Matičce POLDI“, v dobách, kdy se budovala elektroocelárna na Dříni, kdy byl věčný nedostatek pracovních sil, platila u nás zásada, že nejlepší pracovník pro nás je klasický elektrikář se zájmem o slaboproud, nejlépe, má-li slaboproud jako zálibu (koníčka). Bylo to zpravidla z toho důvodu, že mechanici elektronici, což byl obor s maturitou, odmítali vykonávat jiné, měně atraktivní, ale přesto velice důležité práce, jako je například budování nových telefonních a datových kabelových sítí, různé opravy kabelových vedení, kteréžto práce, pokud šlo například o havárii a na jejím rychlém odstranění závisela výroba, pracovní podmínky také nebývaly nejlepší (např. dělat kabelovou spojku u několika set žilového telefonního kabelu, v mrazu či v dešti, v noci, někde kde není možnost se ohřát, v teple si odpočinout nebo zase naopak, pokud se jednalo o práci na ocelárnách či válcovnách, kde krom vedra a špíny neustále hrozilo nebezpečí úrazu apod.) nebyly sice tolik náročné na myšlení, ale vyžadovaly například trpělivost a pečlivost, protože například v případě nekvalitně provedené zemní kabelové spojky se stejný problém řešil zakrátko znovu. Pro většinu maturitních elektroniků to byla dle jejich mínění „podřadná“ práce.

Vydal: Neurčeno Autor: Stanislav Dlouhý

Strana 10 z 69

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V roce 1957 byla výuka učňů svěřena opět Spojeným ocelárnám bylo ustaveno Odborné učiliště SONP, které později bylo přejmenováno Střední odborné učiliště Poldi souladu změnou názvu podniku koncem 70. létech minulého století bylo přistoupeno rozšíření kapacity těchto dílen dnešní podoby. srpna 1939 bylo poprvé zahájeno této škole vyučování. let minulého století. konci války zde prováděly rekvalifikační kurzy. Proto byla roce 1948 otevřena Základní odborná škola, která zajišťovala teoretickou výuku. Inemann.9 nepřinášela dobré výsledky tak roce 1938 přešlo organizovanou výuku. V polovině 50. září 1949 bylo již škole 11 tříd 280 žáky. První Závodní učňovská škola byla pak zřízena květnu roku 1939 při tehdejší huti Poldi a vedoucím školy stal Ing. let minulého století vznikla základě tehdejších pracovních záloh dvě odborná učiliště Odborné učiliště kovo Odborné učiliště hutnické. této době začalo hovořit zřízení učňovské dílny, kde mohla výuka probíhat cíleněji, než tomu bylo provozních podmínkách. Základní odborná škola měla při svém zřízení dispozici učebny v bývalé huťské nemocnici. červenci tohoto roku již probíhaly přijímací zkoušky dne 14. V roce 1966 byly také zřízeny učebny prostorách domova mládeže. ročník školy hutnické pro valcíře taviče. školního roku 1949 převzal řízení školy F. Zároveň byla pro potřebu teoretické výuky získána této lokalitě základní škola. Trojan. době druhé světové války byla škola vedená Němci vyučovala jak české, tak německé učně. Závodní učňovská škola zajišťovala jen odborný výcvik, což tomuto způsobu vzdělávání nevyhovovalo. Po válce začalo hovořit komplexním vzdělávání učňů. Postupně . školním roce 1948 sloužila škola již všem učňům Spojených oceláren. Počátkem tohoto roku pracovalo dílnách mechanických provozů údržby 209 učňů. S nárůstem počtu žáků vyvstala potřeba vybudovat Újezdě pod Kladnem nové dílny. Jejich výstavby byla dokončena roce 1955 60. Vyučování začalo dubna, kdy byl otevřen 1