Dr. Temperamentní hovorný
p. Tak také diskuse schůzi novoměst
ského klubu dne 13. Když
tu pak pestré směsici rozháraných politických názorů na
program taktiku vyskytne veřejnosti nové recipe kři
klavou etiketou, jest pochopitelno, pacient přijímá se
skeptickou netečností. dubna nemá trvalého významu nej
výše toho, kdo pozoruje zjevy našeho politického života a
zkoumá jejich souvislost, zajímati může symptom našeho
vývojového procesu politického. Také populár
nějších interpretů státnímu právu nescházelo: jeden přirovnal
je »fajfce tabáku*, jiný »bambitce, které ne
střílí*, třetí mluví »sežloutlých zaprášených pergamenech*. Při tom, pokud jde východisko
právní, jedni stojí historickém, jiní přirozeném právu,
třetí pro jistotu akceptují východiska obě.
Kolik hlav, tolik smyslů, kolik lékařů, tolik diagnos a
receptů! pak národ náš všechny experimenty zdraví
přetrval přece jen roste předu postupuje, svědčí
o přirozené síle houževnatosti jeho organismu, jemuž, jak
vidět, některé cizí bludy jedy šly dosti duhu. Chorý
parlamentarism posledních let konečně objevil novou zbraň
— obstrukci.GLOSSATOR:
pustily unii reálni; jiní spokojují širokým pojmem
»samostatnosti státní«. nepopřené progr
který jen potřebuje vypracování vytčením těch agend záko
dárných, které říšské radě zůstati které sněmům post
peny býti mají určení poměru vlády zemské vládě ústřed
Program ten akceptuje ústavu dualism zříká po:
.
Kdo státnicky nechce nic zároveň chce mnoho říci, pro
hlásí cíl naší politiky »federalisaci Rakouska* pravý ra
dikál, jemuž této pletenici pojmů definicí již došla trpě
livost, dekretuje: státní právo státní právo, které pravý
Čech srdci dost! otázku, jak dosíci vytouženého
státního práva, opět tucet odpovědí: staročeši provozovali pa
sivní oposici čekali zahraniční zázraky; mladočeši svých
resolucích hrozili neochvějnou oposici pod podmínkou architek
tonického rázu: tak dlouho totiž, >dokud nebudou polo
ženy základy státnímu právu*; rozvážnější politikové chtějí
získat nejprve Němce; parlamentárníci kují aliance šlechtou,
klerikály, Poláky; loyální spoléhají přízeň dvora; mladí
romantikové zakládali tajné spolky blouznili barikádách,
staří chtěli Rakousko přivést rozumu abstinencí kuřáků;
politikové velkého stylu popíjejí banketech Komárovy
a putují sokolských krojích Nancy Lyonu. Fořt překvapil formulací státoprávního snažení ten
smysl, jde toliko obmezení kompetence říšské rady _
prospěch sněmů, jimž přiděliti konštituční právo k
troly zodpovědné vlády zemské
