»K našim tužbám všichni jsou jen líni. Kdyby vše ostatní, 1
slováckému schází, dalo nahradit takovou pyramidální frási, pak
mohl lid slovácký svými nynějšími vůdci býti spokojen.
Jakoby duše mluveno mnohému maloživnostníku, jenž stále čeká,
čeká spásu >řad již dlouhých let« stále volá zbraně »mužnou
chasu* (rozuměj pp. Dělnická knihtiskárna Praze.
Živnostníky hubí suroviny, nichž vyrábí své výrobky: obuv
níka hubí kůže, krejčího vlna, truhláře dřevo, nebýti těchto zhoubných
surovin, nebylo myslíte Ševců, truhlářů atd. Pelcla. poslance). nikoliv, dle lo
giky nebylo zhouby stavu živnostenského. Zkušení velkoprůmyslníci, nespokojení dělníci, zvou si
k projednání svých nejsložitějších otázek své Lichty, kteří nevyrábějí
stroje, své Verkaufy, kteří nepracují dolech; jací naivní lidé! Toho
náš bodrý malý muž nemá potřebí; rozumí-li svým botám, proč by
nerozuměl >botám« živnostenského práva?
•Národním Listům* bylo Vídně dne dubna mezi jiným
tetefováno bursovní rubrice: pevného smýšlení byl dnes obchod
Čilejší, což odůvodňováno uspokojivým průběhem roko
vání výkonného výboru národní strany svobodomyslné. Tážete se, má
sjezd řemeslnický společného poesií Pravidlem velice málo, leč že
by snůška více nebo méně nesplnitelných zbožných přání byla také
básní, epický rozvláčnou lyricky naladěnou. Dělba práce také velmi zlá, zvláště když se
za dnešních zlých časů živnosti neprovádí. Nejen obuvník boty zá
mečník zámek, nýbrž také truhlář živnostenský řád pasiř pojišťování
živnostnictva. Pokud lenosti týče,
podávají bližší vysvětlení jiné řádky řeči (s)vázané:
A přece stále čekáme spásu,
a přece stále řad již dlouhých let,
my voláme zbraně mužnou chasu,
vždyť chcem’ jen práva mocný jara vzlet. —
řečeno: obchod jest čilejší, ačkoliv smýšleni není pevné.OZVUKY PABŽRKY. Zni:
Nás dělba práce, trh suroviny,
nezdravá soutěž hubí napořád,
a našim tužlám všichni jsou jen líni
i slepí jako Živnostenský řád. >Jihočeský Živnostník*
oslovil však >manifestní velkým sjezd* bá^ní přímo dramatické
působivosti. Nechceme zasahovati práva neznámého autora proto
spokojujeme otiskem řádků, nichž pěvec >manifestniho sjezdu*
shrnul vše, dlouhých verších ostatních říci chtěl, ale nepověděl. >trh« hubí, nebot
boty, šaty, skříně nejsou vyrobeny prodej, nýbrž věčnou památku
a okrasu svých vyrabitelů. Zhoubou »nezdravá« soutěž; zdravou jest
totiž ona soutěž, již živnostníci sami způsobuji, zadavujíce své živ
nosti přívalem učňů.
.
Letošní velikonoce byly nás plny národohospodářské poesie:
Zádruha snesla různých zapomenutých koutů velikonoční vajíčka
s pravým moravským, slováckým haličským malováním Českých
Budějovicích konán sjezd jihočeských řemeslníků.
V popředí byly zejména kreditky, státní dráhy alpinky.
Nákladem Jos.
V banketovém rozjaření toastoval sjezdu slovanských
v Dubrovníku Hurban Vajanský, slovácký lid své m<
lásku všem slovanským národům*.* Proč naříkat, když
hlásána jest zásada, živnostníku rozumí jen živnostník, živnost
níci spraví nejlépe své záležitosti sami*
