Zjevům minulých věků přizpůsobila jeho mysl tolik,
že stále větší jistotou nalézá pravý výraz věcem osobám, popisy
věd dokonale slévají vypravováním řeči osob nabývají smělosti
a individuálního hybu. Umění jeho nejbo*
hatŠím zdrojem poznáni české minulosti. Jsou to: Filosofská historie, Na
Ostrově, Zahořanský hon, Psohlavd, Černá hodinka, Skály, Maryla,
Hejtmanská sláva, Blažej Chotěřinský, Tčevská hranice, cizích služ:
bách, Věk, nás, Proti všem, Bratrstvo. Pelcla. Mistrem kresbě, koloritu, náladě
doby kraje. Vřele psanou knihu
svoji, níž stručná charakteristika podáni obsahu každé práce
Jiráskovy, věnuje autor »studentské obci národa českého*.< Kdyby totiž našim agrárníkům napadlo, povzneseni stavu
zemědělského jest třeba vejiti alianci německými agrárníky sepa
rátně bez ohledu ostatní politiku českou, nebo bylo pro
spěšným, vejiti tuhý spolek internacionálními feudály kavalíry,
slušelo-li také považovali práci pravém slova smyslu qJ-
rodní čili nicř
Nákladem Jos. Dále histo
rickém umění lék proti literatuře moderní bezbarvé, tuze subjektivní a
otrávené beznadějností pesimismem. Snad
budeme míti brzo příležitost dovolávali ho.
. autor, nejen >není přežilé odbyté, naopak právě moderní. Kterak tím, isme právě citovali, srov
návali následující další odstavec resoluce: »Veškeré naše snažení, čelící
k povzneseni stavu zemědělského, jest prad pravém slova smyslu ná-
rodni. Poněvadž klidné umění objek
tivní přirozeně možné jen věcech dozrálých zcela hotových, je
historism všeliké umění epické tím znamenitě oprávněné nutné,
a důvodu, umění klidpé objektivní oprávněné nutné.<
Umění svoje podřizuje Jirásek službě národa, pro národ »musí všecko
zápasit, umění.
Jeho vyžaduje přechodnost doby bezslohovost, čímž souvisí schop*
nost vpraviti různé slohy, dtiti lidmi dávných forem zapadlých,
ale bádáním novověkým odkrytých znovuzřízených. Století XV.< Jiráska sestavil autor užší výbor, kterém
každé dílo zastupuje celou skupinu. umění historickém praví
p.
Čeští agrárníci, totiž zemští důvěrníci české strany agrární, usnesli
se schůzi dne 27.« všechno bylo
velice pěkné zaznamenáváme tento projev věčnou pamět.—XVIIL
oživuje ieho románech, především dvě epochy, nimž český duch
stále vrací doba husitská národního obrození Specialitou Jiráskovou
jest vylíčení ohromného proudu davového, studium toho, jak bývalo na
cestách silnicích, formanský život, vojáci stol 17. Jsme zvědavi, budou-li
na základě tohoto projevu teď odvoláni emisaři agrární, kteří byli po
sláni mezi Němce království připravovat půdu vhodnému postu
pování při volbách. Dělnická knihtiskárna Praze. Hliňák Liberci, známý bojovník menšinový, byl nedávno
libereckým okresním soudem odsouzen pokutě 800 proto, jed
nání libereckého magistrátu, který český jazyk při úřadování Liberci
pokládal prohlásil neexistentni, nazval vyšší smělostí. Předmětnému tvoření
jeho bylo podstoupili mnoho bojů formu, ale zvítězil, ježto celou
duší předmětu zmocnil, láskou citem, porozuměním znalostí
vědeckou, obrazností chtěním. Snad budeme
míti ještě příležitost zabývati šíře tímto křiklavým případem.5S2 OZVUKY A
subjektem my, Češi, nikoliv »já<.
Pan Dr. 18., rytířští ze*
maué, hejtmani kněží husitští, buditelští kněží. Václava, od
mítáme rozhořčením všechny liché nájezdy denního tisku, který
naši stranu zlehčuje vlažnosti národní viní. Rozpínání autorovy síly znamenají veliké
trilogie tetralogie, kterých jeho duch vítězně povznáší nad řadou
souběžných, současně plynoucích proudů dějových kterých všeliké
theorii románové již vymyká, sám stav vlastním tvůrcem formy
(Mezi proudy, Proti všem, Věk, nás Bratrstvo). srpna resoluci mimo jiné také následujícím:
»Jsouce věrni svému národu, tkvíce nadšením neústupnosti selskému
lidu vlastní státoprávním stanovisku zemi koruny sv
