Obává se
zčeštění institutu, který, české šlechty původně založen, přece
jenom vždy Německa směřoval zvlášt energicky poukazuje to,
že Čechy již desetiletí vychovávají dobré hudebníky, ale jen
v míře skromné mohou těm talentům zabezpeČiti patřičné pole posob
nosti, nadbytek velice nadaných sil poukázán buď ostatní Rakou
sko aneb Německo. Politik místo aby autora byla zastala, před výpadem L. »Frankfurter Zeitung*
lituje, řiditele byl povolán muž tak tvořivé síly, jenž býti
v budoucnu paedagogickou administrativní činností produkce umě
lecké zdržován. Pražský ústav, který navštěvuji většinou Češi a
jenž určen pro výchovu české hudby, nemůže míti jiného řiditele
než Čecha. Zeitg. Toho pří
vlastku zasloužil Alex. sami vůdčí vynikající poslanci mlado
čeští bez obalu přiznávají, sčítání lidu >projelo«. Proto nebude také prospěch české hudbě,
bude-li konservatoři němčina zatlačena.
Vynikající publicista Alexander Neklaň, jehož péra pochází
i dnešní úvodní článek, uveřejnil Politik 4.
Máme to, kdo obhajování bude míli nejmenší potěšení,
budou sami mladočeští poslanci, zvláště hne-li zásluhou posledního
útoku historií posledního sčítání lidu. Oprávněno bylo posud
stěžovati toho, jeví konservatoři patrný sklon něme-
ctví. Tón, kterým lokálkář snaží zlehčili Ne
klaná, jest ostudné protivě tomu, jak nejen mladočeská strana a
její vůdčí kruhy Neklanoví smýšlí, ale samy vůdčí osoby L. Němci prý bez české hudby
se obejdou, ale jiná otázka, zda-li češti hudebníci bez německého
publika. Pak uvidí, přes pohodlné
interpelace, >vládě ukládá< přes dotazy »vláda zamýšlíc
atd.
Řiditelem pražské konservatoře odstoupivším výslužby p. videti, jak naši (pražští)
Němci hledí Dvořákovo jmenování řiditelem. Citovaly sice
2 nebo krůčky (za celých deset let), učiněné nad části půdě
nepříslušné (sněmovní), ale jinak šermovaly známou svojí >ničitelskou
praxí« obohativše slovník krásné slovo: bornovanost. Také Politik dostala, něco takového
otiskuje. Bude pak věcí jak
učitelů tak chovanců, učili cizím jazykům, jak potřeba praxe
toho bude vyžadovali.OZVUKY PABĚRKY. však zmínil mladočeské nečinnosti sčítání lidu, na
padly jej Národní Listy sobotním odpoledníku hrubou lokálkou. Dvořák. Neklaň, když článku srpna napsal, že
lehkomyslnost mladočeská otázce obcovací řeči byla taková, vo
lala nebi tělesné pokárání. hlasu citovaného Frankf. nedělalo nic. Nebude závadu, bude-li sklon vyrovnán.
A. 527
pobřeží Grónska, poměry polárního ponebí dobře zná jenž osvědčil
svoji badatelskou činnost velkým spisem vnitrozemském ledu. vrátila Nebude nám tedy zazlívali, ujímáme-li věci my. Pokud jde
o slova, jichž Neklaň užil jimž vytýkají sprostotu, jsou to:
^der jungČechische Dringlichkeitsantrag ist) ein »authentischcs Docu-
ment des ganzen bodenlosen und zum Himmel kôrperliche Prugel
►chreiendcn Leichtsinnes, mit welchem Tím jest řečeno, mlado-
ieští poslanci vedli otázce jako těkavé, bezstarostné děti; jen
dětem hrozívá metlou. Články jsou ne-li nejlepší, jistě nejlepších jeho
péra.
.
Třeba říci jen slovo, aby blamáž lokálkáře byla zřejmá. Aby
se byly pokusily věcně vyvrátili něco, není řeči. Obsazení jest dle vší pravděpodobnosti politickým
prý aktem býti zkouškou síly českého slovanství. Zaznamenáváme
ještě, lokálkář nazývá autora knihy >Die bohmische Frage«,
»Die Judicatur des obersten Gerichtshofes der Sprachenfrage* j.
couvla, věci zpola submitovala dotčenou výtku jen adresu
N., srpna tři články
o »obcovaci řeči«. Bennewitzem jmenován byl Ant
