proto
upustím zde označení údivu toho. Němcům nejde
o vyrovnání, jest zřejmé již toho, celém vyrovnání
nikde není řeči provedení rovnoprávnosti jazykové při
úřadech státních, bez které vyrovnání mezi Čechy. jelikož následkem dotčeného rozmachu většina
německá sněmě stala již velmi křiklavou bude čím
dále křiklavější,v chtějí, nikoli snad vyrovnati námi,
nýbrž, jak dr. jedné strany působí na
Němce, jak dr. Žáčka, sice proto,
že nesnadno jest věřiti, dru Žáčkovi není zřejmým rozdíl
mezi situací 12. změniti volební řád zavedením tajného pří
mého volebního práva všech kuriích; III. Žáček správně pravil, zachránit! své pře
vahy, kolik kotví zřízení zemském zemském vo
lebním řádu, zachránit! ještě dá, aby případě ne
ztratili všechno. zříditi školy pro menšiny zemské
útraty; zříditi německou universitu, doplniti ně
meckou techniku, jakož německé střední průmyslové a
hospodářské odborné školy. ledna 1898, kdy Čechové Němci účelem
formálního zahájení smluvené již dříve akce vyrovnávací po
dali návrhy své zásadních obrysech, mezi situací čer
vence 1901, kdy tříletém jednání výboru vyrovnávacího
(ustanoveného únoru 1898) jedné strany německý člen
výboru tvrdí, Němci podali mezi jiným návrh, aby při
děleno bylo jim právo veta všech důležitých věcech, kte
rými nynější národnostní država německá nynější národ
nostní poměry moravské mohly býti dotčeny, veto to
pokládají conditio sine qua non celého vyrovnání, že
o návrhu tom výboru bylo jednáno, strany druhé
českými členy výboru tvrzení nebylo popřeno. Dáme Čechům toho, řády zemskými
jsme jim uzmuli, >dobrovolně« nějakou třísku, učiníme j<
takřka quasi pány zemi, oni nám zbytek ko
řisti naší >dobrovolně« konvertují věčnou rentu, jejich
svolením zemských knih vtělenou.
Zbývá mně ještě, abych pokusil psychologické vy
světlení této akce vyrovnávací spolu podal názor svůj
o předvídatelném jejím výsledku. Žáček správně sice, avšak nikoli úplně pravil,
rozmach národa českého Moravě dodávám —
obava před vlivem koruny velkostatek před změnou
řádu zemského zemského volebního řádu cestou oktroírky,
neboť není jim neznámou průpověď male parta, male dila-
buntur.498 ALEXANDER NEKLÁN:
lebního řádu, jakož otázkách politickonárod-
ních; II.* Nesnadno přiznávám —
i mně, klidně mluviti tomto údivu dr. roz-
děliti zemskou školní radu dvě národní sekce,
rozdělili okresní Školní rady podle národních
skupin; IV
