Bylť jeho horlivým členem.
Krejčího Geologie čili nauka útvarech zemských zvláštním
ohledem krajinám českoslovanským Praze 1877—1879)
možno oprávněně pôkládati dílo nejvynikajících spisů
českého písemnictví.
Některé jeho řeči jsou překrásnými obrazy okamžitých kul
turních snah našeho národa. Jmeno
vitě když šlo to, jak zásobiti Prahu pitnou vodou. Jak byl mírumilovným, ukazuje nejlépe jeho vě
decká pře Barrandem výklad zv.
V četných komisích brány jeho zkušenosti potaz.
Sila jeho myšlének uchvacovala, neřku-li přesvědčovala.468 procházka:
i tehdy. Leč
hodnosti této vzdal již 1883. Snad ruka ochotná obětavá po
sbírá též zasadí ryzí kov, aby uchovala době snad
nedaleké, zbavené úporného pachtění hamiždného.
Krejčí byl prost všech nároků, byl všem shovívavým
a nepřítelem všeho zbytečného rozkolu. Jsou perly
ducha českého zrna nejryzejšího, leč dosud roztroušené dnes
skoro zpola zapomenuté. Leč ona převyšuje četné soudobé pří
ruční geologie jinojazyčné, předstihujíc všechny bez rozdílu
tím, jsou vylíčeny geologické poměry Čech, Moravy,
Slezska uherského Slovácka tehdejším poměrům přiměřeně
a jasněji než kdekolvěk jinde spisech podobných. Neboť již 1860 počal vydávat! první sešity geo
logie, která bývala zajisté brzku vyšla celá, kdyby na
kladatel jeho, jak tom píše letech 1877, nebyl odjel
náhle Ameriky Okolnost tato neodstrašila jej však
podniknouti pokus znovu. jiných obrážejí pouze tužby
české naší vědy, jiné fixují okamžitý náš vývoj, jiných
opět prokmitá záblesk šťastnější naší minulosti.
Jak jsem již dříve zmínil, Krejčí byl skvělým íečníkem. součinné práci všech
zřel jedinou bezpečnou záruku rozkvětu přírodních věd
českých. Tolikéž
doufám, Krejčího stratigrafická geologie Čech, Moravy a
Slezska, již zanechal nedopsanou, dopracována byvši jeho
duchu, přidruží důstojně jeho Nauce vrstvách zem
ských 1877.
Jalcý div, muž této duševní síly, neochabující praco-
.
Abychom dolíčili veřejnou politickou činnost Krejčího,
jest třeba ještě podotknouti, 1881 byl místy Slaným,
LoUny Rokycany zvolen poslance říšskou radu. Rozhodným nepřítelem byl však zásobování Prahy
vodou říčnou. Sboru obecních starších
města Prahy příslušel leta. Těžký
tento problém řešil Krejčí ode všech ostatních znalců zcela
odchylně. Tehdy pak vydal bez překážky. Spor ten zčeřil 1869 všechnu hladinu
veřejného našeho života, však širším našim kruhům příliš
dobře znám, než abych zde něm znovu zmiňoval. kolonií českého
silurského útvaru
