Fr. Byly
to vzpomínky doby, kdy nadšeným slovem budil ven
kovském lidu lásku vlasti rodnému jazyku. Zippe vzdal kustodství
při museu českém, Krejčí byl něho jmenován správcem
mineralogických sbírek. Úcty lásky
získal tím celém širém kraji. 443
po Čechách, pak Moravo, uherském Slováčku, později do
Bavor, Lužice, Kladska Slezska. Ještě
v pokročilém stáří vzpomínával rád tyto své první vě
decké potulky.JAN KREJČÍ. Mělať
reálka písecká, jak představoval Krejčí, zahrnouti též
školu odbornou, niž tehdy nás nikdo hrubě ani ne
myslil. Jak tam však zklamal! Písečtí zřeli
vrchol dokonalosti svého ústavu reálce zařízené přesně dle
instrukcí vládních, naproti tomu tanul Krejčímu mysli
ústav, který měl vzdělávati žáky též prakticky připravovati
je pracemi dílnách budoucímu jejich povolání. Když 1849 prof. Novoty proti vůli vyšších instancí
bývaly jsou dosud klatbě. Mimo měl býti při Škole jakýs pensionát pro
chudou, opuštěnou mládež. Zippea Opitze. Obohacen novými poznatky
a posílen duchu, vracíval nich své práci. Fr. Zippe. Roku
1860 vidíme Krejčího ubírati Písku nově zřízenou
reálku, kam jej důvěra předních občanů píseckých povolala,
aby jim zařídil ústav. Týž rok nastoupil pak učitelskou
dráhu při nově zřízené české reálce pražské 1850 r. Neobyčejné vědomosti, jakých byl Krejčí
již této době získal láska, jakou lnul svým naukám,
získala přízeň náklonnosti jmenovitě Přešla po
zději výtečných přírodozpytcův Fr. Jak měli potom předáci
písečtí důvěřovati Krejčímu, když představení jeho pražští
se jich skoro hrozili! prozíravost, bývá nás zhusta
zaplašována zlatým límcem!
Přes však milé vzpomínky poutaly mysl Krejčího ke
kraji píseckému neopustily jej ani tehdy, když ocitnuv se
opět Piaze, byl nadšeně vítán svými žáky přátely. aby osvědčily,
jmenovali jej roku 1861 všechny venkovské obce okresu Pí
seckého, jakož města Netolice, Husinec, Lhenice Vlachovo
Březí čestným měšťanem rolnictvo okresu Prachatického
a Netolického vyslalo jej téhož roku zemského sněmu,
jehož byl členem své smrti.
1851 suploval mineralogii polytechnice pražské od
chodu prof. těchže letech 1859
. Přešla přejal horoucí lásku uhně
tenému svému národu, jakož pevný úmysl prospěti a
věnovaťi všechny duševní síly osvětovému jeho pokroku, za
vlivu Zippovu, jehož byl asistentem, věnoval výhradně
studiu mineralogie geologie zahájil vědeckou svou čin
nost. Leč
vliv jeho povahu měl Presl, směr vědecké jeho
činnosti Fr. Zippea universitu vídeňskou
