Sady svými lesnatými partiemi, skupinami
různých vzácných keřů květin bludištěm úpravných cest, za
loženy byly podnět krajského hejtmana hr.
V KLATOVECH. rozhledny zřízené
z trosek bývalého kostelíka sv. 1783 dva nich výbuchem
prachu zničeny). Žáček ulevil stísněnému srdci
na schůzi Boskovicích prozradil novinku pro nejednoho čtenáře za
jímavou, totiž, ještě dříve nežli sám (Dr. dalších výletních míst uvádíme: Loretu (poutní
kostelík restauraci zříceninami kostelíka sv. Kolovratů, tím (30 památný hrad Klenová,
západně Klatov zámek Bezděkov parkem, Tupadly skálou
Spiessovou hod), lesík Husín předhistorickým pohřebištěm
(Va hod. tom patrně nevěděly
samy L. Drahou hrady Risenberk Hrštý-
nem Příkopy nad Kdýní, Špičák Eisenštejnu,
k jezerům Šumavským, hrad Velhartice, Rábí j. Jana Krejčího.) Pro výlety půl celý den doporučují se
místa: Švihov památným hradem hradištěm Tuhoštěm, Chu-
děnice letohrádkem Lázní, hrady Pušperk nad Polení Poleůkou
(rodiště Franty Šumavského). Anny nevyrovnatelná vyhlídka do
údolí Úhlavského lemující pásmo hor Šumavských, Brd
a kopčiny Kdýňsko-Chuděnické. Dr. Pěkný pohled město vršku
t. DR.
píšíce, neuznávají žádného plnomocníka, aby mohl jménem českého
lidu Částečnému vyrovnání Části českého lidu Němci dávati dovolení
.
Asi hodiny západně města nádraží zdvihá návrší
Hurka, oblíbený výletní lesík Klatovanů. 429
(č. Křesťanského (Křesťanovského), zvaného rodině Kře
sťanu, níž vyšel slovutný právník mistr Pavel Kristián (Křesťan,
z Koldína hřbitova památného tím, 1783
stávaly tři starobylé kostelíky (r.
1850 patří nejkrásnějším Čechách. Jana lůně
lesním hodiny jih Klatov), metrů Týnec se
zámkem hr.
OzVuky paberky. KAR. HOSTAŠ. července r. Jeden
z hlavních účastníků smiřovaček posl.
Národní Listy proti Dru Englovi jiným mladočeským poslancům. Mercaudina r. Ž.KLATOVY.) moravském vy
rovnání věděl Dr. jižním obvodu města nedaleko
nových normálních jízdeckých kasáren, několika pěkných vil a
chmelnic rozkládají rozsáhlé městské sady rybníkem, tekoucí
vodou kolonádou. zv. 76) prof. Dnes však, když jsou již angažovány, nezbývá
jim než desavuovati vlastní stranu, jak činí listě 23.
Příčinou neshody jsou moravské smiřovačky, vůči nimž zaujímají
zcela správné stanovisko, které však nekryje stanoviskem někte
rých mladoČeských poslanců, mezi nimiž samého Dra Engla., jinak byly zajisté ukládaly větší reservu kritice
onědi smiřovaček nebyly snad tak prudce uhodily separati
stický smír moravský. Engel bez souhlasu českých poslanců nic se
nedělo ani neděje moravském vyrovnání
