101
očckávati, obecenstvo zdejší okolní nedá ujít příležitost přijde.) stala stávají čím dále tím více společným majetkem
všech civilisováných národů, čím více mezinárodní pásky nové
rozmnožuji staré utužují, tím více nimi také slova zakořeňují
přes všecky útoky brusičů puristů. Kolik lidi př.
Výstavu moderní keramiky uspořádá Červnu Obchodní museum
v místnostech uměleckoprům. atd. Dokonce pak ve
vědě nenapadne zajisté nikomu tvrditi, bylo lze obejiti bez
výrazů >cizích*, především uměle utvořených >nových< slov (a
třebas byly »voces hybridae*) přesnému zachycení nově vytvořených
aneb obměněných ponětí vědeckých; tato >cizí slova* vědecká valně
napomáhají mezinárodnímu styku, vědecké práci tak nutnému, jsou
jakýms takýms krokem, jímž snad bližíme aspoň vědě >svě-
tové* řeči, jíž zajisté své škodě věda pozbyla. vlastně slova jednak přejatá jiných řeči jisté
řeči, jednak uměle tvořená slova kmenů řeckých, latinských, francouz
ských atd. Adolf
H »Was muss der Gebildete vom Griechischcn wissen (Lipsko
1900, Avenarius, —), kdež obecných úvahách nichž však
s leckterou jednotlivostí nelze souhlasiti) podán jest etymologickoabe-
cední seznam výklad terminů technických všech věd uměn, jakož
i slova oboru řecké mythologie, starožitností, dějin, topografie, umění
a literatury značnou úplností, přehledností správností. Počet cizích slov dnes možno
odhadnout! asi 40. větších encyklopediích, nejnověji
doporoučí užiti díla, které sepsal hannoverský ředitel Dr. Jako jest zajisté
dosti znalců řečí (zejména klasických), kteří dovedou pochopiti původ
a odvození leckterého slova cizího, ale při tom snad každé druhé nich
jest jim nesrozumitelné* dnešním svém významu, takže nezbývá jim
leč uchýliti poučení odborných knih anebo konversačních po
dobných lexik, tak zase naopak velké množství odborníků užívá
třebas celý život rozmanitých terminů přece nedovedli povědět
původ jich, nechápou, proč ona věc právě takovým výrazem jest
označena. Nicméně nelze
zase popříti, cizí slova mají také stinné stránky. musea. Podle četných přihlášek ciziny
lze nadíti, výstava bude neobyčejně zajímavou pravým překva
pením pro naše obecenstvo, jemuž jest toto odvětvi moderního umě
leckého průmyslu velmi málo známo. Rozumí se, účel, jehož nikdo není vědom, účel objektivní, in-
‘ctivní. dovedlo pověděti původ slov filatelista,
entomolog, geodesie, sarkofág, atropin, etymologie, intarsie atd. možno představit, jen proto dnes každý desátý
ěk snaží všemi silami aspoň malý kus papíru potisknout tím
•ovát jej budoucnosti, aby naši potomci měli Čím topit, dojde
Možno, uhelné doly jednou nahrazeny budou bibliotékami, že
nejmladší lyrikou budou vytápět lokomotivy novinách 30.
Je umění Úprkovo pro nás nekonečně významnějším než pro kritisující
odborníky.OZVUKY paberky.,
slov, která přece jsou dosti běžná každému vzdělanci! Těm, kdo by
cítili potřebu orientovat! významu původu některého slova
cizího kteréhokoli odvětvi vědění dnešního nechtěli hledati od
borných knihách, slovnících, resp.000 počet ten sám sebou nutně imponuje sebc
zarputilejšímu stoupenci >čistoty mateřské mluvy*.
Cizí slova (t.
Úryvek řeči utilitariána: Ostatně lze doufati, ohromná
ista papíru, který nazývá literaturou, přece nějaký rozumný
I.
?tí nalezne inserát: »Prodá centů výtečného papírového
/a, jež pochází osvědčených bohatých ložisek papírových Kle-
*;nu k. př. Pro nás jeho umění věštbou, zdravém životě plném
práce, vyrůstajícím domácí půdy, zpívajícím svou vlastní notou leží
záruka zdaru.
