IV. Labermont, stť
ministr, Chevalier Descamps, senátor, Jacquemyns,
valý ministr nitra. soudu Lipsku,
von Ffantzius, legační rada Berlíně, prof. university
berlínské, Dr. poslanec uh^
Dr. Martitz,
rada vrchního správního soudního dvoru prof. Bar, tajný justiční rada, prof.
Tato část opět rozpadá tři oddělení to: soudní
moci, stálém smírčím soudě soudním ří
zení.
Uskutečnění těchto velikolepých projektů ztroskotala
pouze oposice zástupce Němé cka, jenž prohlásil, nemůže
považovat takováto zařízení srovnalá tradicemi Bismar-
ckovy politiky. Dr. dobrých službách sprostředkování.152 hořinek:
políčkující, nahradit stavem civilisovaného lidstva důstojným,
nahradit stav anarchie stavem organisovaného práva.
Konvence 20. universitě vídeňské.*
Na základě této konvence ustaven právě Hagu onen
stálý smírčí soud mezinárodní, sestávající násle
dovních zástupců mocností konvenci podepsavŠích:
Německo: Dr. Lammasch, prof. universitě
v Góttingách. Bingner, president říš. mezinárodním smírčím soudě. ca
rově programě obsažena byla myšlenka fakultativného smír
čího soudu, první schůzi konference podal ruský profesor
Martens návrh obligatórni smírčího soudu, anglický
Sir Pauncefote návrh stálého soudního dvoru,
zástupcové Spojených obcí amerických rovněž podobný návrh. .
Belgie: Beernaert, státní ministr, bar. Schónborn, pre
sident správního soudního dvoru, Szilagyi, říš '
poslanec uherský, hrabě Apponyi, řiš. Dr. Matzen, president »Landsthin$
.
Rakousko-Uhersko: Hrabě Dr.
Dánsko: Prof.
II.
Konvence tato sestává čtyř částí: udržování míru., jednající ustavení stálého smírčího
soudu, zní takto: »Aby usnadněno bylo bezprostřední do
volání rozhodnutí smírného sporech, neurovnanýcb
obvyklým způsobem diplomatickým, zavazují podepsané
mocnosti organisovat stálý smírčí soud, jenž byl každé
doby přístupný vykonával úřad svůj dle pravidel po
jatých tuto konvenci, pokud sporné strany neusnesly
se jiném postupu. mezinárodních
vyšetřovacích komisích. Hrozilo toho úplné osamocení Německa a
uzavření konvence smírčí všech ostatních mocností, když po
sléze Berlíně přece jen věc rozmyslili svolili přistoupit
k uzavřené potom konvenci »rovnání mezinárodních
sporů*. III