května 1829.
Prvé jednotné upravení daně líhu nastalo královstvích
srních říšské radě zastoupených všeobecným zákonem
ani potravní dne 25. Po
ohém pak kolísání zákonodárství vydán byl nyní platný
9*
. Zvláště pro dobu
přechodní nebo jiných důvodů udržuje někde více
systémů zároveň (též Německo: daň fabrikatová daň pro
story záparové).ry, Lombardsko-Benátsko Dalmácii, kteráž teprve od
1879. Množství pak
výrobků lze vyšetřiti způsobem různým: budto dle množství
a jakosti zpracovaných surovin odhadne se, mnoho-li nich
může býti výrobku hotového, kteréž množství pak zdaniti
jest, nebo odhaduje podle výkonnosti přístrojů zpraco
vacích dle doby jejich chodu, při čemž ovšem též zpra
covanou látku zřetel vžiti dlužno (daň těchto základech
vyšetřená bude míti mnoze povahu daně živnostenské);
konečně platí daň skutečně vyrobeného množství líhu,
což prakticky provésti zřízením zvláštních aparátů,
které zařízením výrobním bezpečně spojeny jsouce ve
škeré množství jakost výrobku registrují. Clo
Mrá dle povahy věci výrobku hotového.
Daň spotřebu nelze dle povahy věci ukládati při
každém jednotlivém aktu spotřebním, ukládá tedy na
předmět spotřeby tím způsobem, výrobce sám musí za
platili daň spotřební množství vyrobené tuto pak na
konsumenty formě zvýšení ceny přesunouti. Daň líhu lze též vybírati formě mo
nopolu (Švýcarsko). (nevztahoval na
.DAŇ LÍHU. Jelikož pak jednak
vyvoz domácích výrobků podporovali potřebně) uznává,
jednak pak daní spotřební potíže konsum uvnitř toho kterého
území státního stižen býti má, nežádá stát ani daň líhu
za hranice vyvezeného, spíše mnohdy ještě praemii na
vyvezené množství platí. zaujala stejné postavení, jako země ostatní). 123
S hlediska všeobecného lze připomenout!, daň tato
jest vedle daně pivní rozličných akcisů jednou nej
starších daní nepřímých zemích našeho mocnářství ob
vyklých, kdež vyskytovala různých formách odvá
děla různým korporacím veřejnoprávným (po případě též
vrchnostem) již dobách před spojením těchto zemí 1526. Před
mětem jejím jest konsum líhu, to, jak novější vývoj zdá
se nasvědčovali, kterýkoliv, nýbrž hlavně konsum líhu
jakožto poživatiny, kdežto spotřeba líhu jakožto pomůcky
k výrobě nebo předmětu dalšího zpracování, pak použití
k účelům vědeckým dani nepodléhá.
Značné stáří vykazuje též jiných zemích evropských. Aby také líh importovaný byl zdaněn,
uloženo jest naň clo, jež pravidelně jest ochranné, po
někud vyšší, než jest sazba daně uvnitř území celního
