PRAZE, DNE KVĚTNA 1901 ČÍSLO 5. Pozoruhodnou výminku učinil nedávný článek
proti’Dr. Edvard Grégr dočkal lůna vlastní strany
nezvykle prudkého útoku osobního jizlivé kritiky svého
politického působení.Vděk sírany. Edvardu Grégrovi, který zřejmě prozrazuje oficiosní
marku. Dr. Bezohledně pitván
politický, občanský osobní charakter muže, který byl přece
toliko produktem své doby experimentální politiky mla
dého národa; vyčtěna nedůslednost, nezásadnost dvoj-
:azyčnost osobnosti, jejíž vzrůst význam umožnil chyby
slabosti občanské ctnosti povyšoval přece hlavně ne
kritický applaus pochlebujících učeníků epigonů.
. přece
vlastně nikdo mladočeskou stranú vší její programovou
taktickou neurčitostí dvojakostí tak dokonale nerepresen-
oval jako právě Dr. Edvard Grégr, jehož osobnosti téměř
9
.
Projevy mladočeské tiskové kanceláře, které jak známo
občas vyskytují venkovských listech, pravidla bývají
k smrti nudné. Sestárlý
heros mladočeské iliady vlečen pranýř vydán nejhor
šímu, politika potkati může sesměšnění. Muž, pro nějž kdysi nedostávalo
epithet junácký Sokol, stařec srdcem věčně mladým,
slavený oratoř budžetních debat, zasloužilý starý bojovník za
práva národa, bratr žurnalistického samovládce, tribun lidu,
který nedávna jako malý triumfator vjížděl obcí svého
Podřipska špalíry družiček hasičů, nositeľnejpopulárnějšího
jména, které spjato jest historií mladočešství ještě před
několika měsíci takový zdálo míti zvuk, odpůrci-agrár-
níci netroufali proti němu postaviti soupeře volbách
— demaskován tak nelítostně, podobné justifikace
u nás, kde skutečné zásluhy často bývají šlapány blátě
stranických zápasů, není snad příkladu.KOZHLEbY
TŤĎENNÍK PRO POLITIKU VĚĎU *
LITERATURU UMĚNÍ
ROČNÍK XI
