Prvky instalací v objektech

| Kategorie: MIX datasheetů a jiných letáků  | Tento dokument chci!

Elektrický spotřebič elektrický předmět, ve kterém se elektrická energie mění na jiný druh energie(světelnou, tepelnou, mechanickou, akustickou a podobně)Elektrický zdroj elektrický předmět, který může dodávat elektrickou energii do obvodu, v němž jezapojenElektroměrové jádro elektrorozvodné jádro, které též obsahuje elektroměry, popř. elektroměrovýrozváděčElektroměrový rozváděč rozváděč,který obsahuje potřebné přístroje, vodiče a místo pro jeden nebo víceelektroměrůElektrorozvodné jádro elektrické rozvodné ...

Vydal: Dashófer Holding

Strana 106 z 160

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obvykle chrání přístroj před přetížením zkratem. Další pojistky mohou mít různé konstrukční provedení tvary potřebné pro daný účel. Jističe Použití funkce jističů Jističe jsou samočinné nadproudé vypínače, určené ochraně vedení, motorů dalších spotřebičů před přetížením. pouzdru jsou na kovových čelech úchytky, které pojistka při výměně uchopí izolační rukojetí zasune pojistkového spodku. Jejich výhodou jsou velmi krátké vypínací doby omezovací schopnost. Rychlost vypínání tedy třeba zkontrolovat porovnáním vypínacích charakteristik jističe jemu předřazené pojistky. Pojistka vkládá pouzdra šroubovým izolačním uzávěrem. Nevýhodou jsou však větší rozměry pojistkového spodku. Zkratová spoušť realizovaná elektromagnetem. Jistič tedy musí umožnit uvedené rozběhové proudy a nesmí při nich odpojit spotřebič. Přístrojové pojistky Přístrojové pojistky mají tvar skleněných trubiček kovovými čepičkami, mezi kterými dutině trubičky uložen tavný drátek vzduchu. Nožové pojistky mohou být vybaveny zařízením pro signalizaci přetavení pojistky. V blízkosti velkých zdrojů, kde jsou velké zkratové výkony, jistič nemusel být schopen sám zvládnout rozepnutí zkratu. Proto hodí pro jištění obvodů s polovodičovými výkonovými součástkami zařízení citlivých zkratové proudy. Jejich vypínací charakteristiky mohou mít tvar teplotní závislé spouště, vhodné pro ochranu před přetížením malými nadproudy, nebo tvar zkratové nezávislé spouště pro ochranu před velkým přetížením při zkratech. Svorky jsou přizpůsobeny pro připojení konců vodičů nebo kabelových ok. takovém případě nutno předřadit tomuto jističi výkonovou pojistku, která vypne zkratový proud bezpečně dříve, než pokusí jistič. Teplotní spoušť může být realizována bimetalovým páskem, ohřívaným přímo nepřímo procházejícím proudem. rozdíl výkonových pojistek tedy jističe většinou nemají schopnost omezit zkratový proud. Parametry nožových pojistek běžných typů jsou shrnuty následující tabulce 2. Jejich použití však méně časté. Rovněž zkratovou odolnost mají jističe menší než pojistky. Tabulka Parametry nožových pojistek Typ pojistky Jmenovité proudy tavných vložek (A) NH 10, 16, 20, 25, 32, 53, 40, 50, 63, 80, 100, 125, 160 NH 32, 35, 40, 50, 63, 80, 100, 125, 160 NH 50, 63, 80, 100, 125, 160, 200, 224, 250 NH 80, 100, 125, 160, 200, 224, 250, 315, 355, 400 NH 315, 400, 500, 630 Pojistky kontaktními praporci Dalším druhem pojistek jsou pojistky kontaktními praporci. Zkratová charakteristika však musí být přizpůsobena provozu takových spotřebičů, u kterých dochází při zapnutí krátkodobému proudovému nárazu. Může tudíž plně vyvinout jeden, nebo několik kmitů zkratového proudu vzniku zkratu jeho vypnutí jističem. Jejich součástí opět keramické pouzdro tavným drátkem hasivem uloženým jeho dutině kovová čela pouzdra jsou přizpůsobena připojení šroubovým svorkám. Jističe mívají často obě spouště.dutině pouzdra uložen tavný drátek nebo pásek vsypán křemenný písek pro hašení oblouku. Spodek tvořen dvěma páry pérových kontaktů svorkami pro připevnění vodičů. Automobilové pojistky Automobilové pojistky mají tvar keramických válečků prolisem, kterém uložen tavný drátek mezi dvěma kovovými čepičkami. . Ten může mít velikost několikanásobku jmenovitého proudu, jak tomu bývá elektrických motorů. Jističe vypínají proud při přirozeném průchodu proudu nulou