Bezpečnost v oborech manipulace s materiálem alogistiky Bezpečnost při balení potravinářských výrobků Bezpečnost v nápojovém průmyslu Bezpečnost v automobilovém průmyslu Bezpečnost při výrobě fotovoltaických a elektronických zařízení Směrnice a evropské normypro strojní zařízení Základní postup Harmonizované normy Šest kroků k získání bezpečného stroje Výpočet výkonové úrovně Příklad Informace o výrobku Řídicí a signalizační zařízení Bezpečnostní koncové spínače Bezpečnostní dveřní spínače Bezpečnostní senzory Bezpečnostní řídicí systémy Bezpečné spouštění Technický dodatek ...
Krok 4.
Výkonová úroveň bezpečnostních součástí řídicích systémů se
má určovat základě odhadu následujících parametrů:
• hodnoty MTTFd pro jednotlivé komponenty,
• hodnoty DC,
• hodnoty CCF,
• struktury (kategorie),
• chování bezpečnostní funkce při vzniku poruchového stavu,
• bezpečnostního softwaru,
• systematicky vyskytujících poruch,
• schopnosti provádět bezpečnostní funkci očekávaných
okolních podmínek.
bezpečné omezení rychlosti režimu seřizování <-> obouruční
ovládání automatickém režimu). Tato definice zahrnuje bezpečnostní
funkce zajišťované řídicím systémem, např.4: Stanovení dosažené výkonové úrovně bezpečnostního
systému
EN ISO 13849-1:
Výkonová úroveň určovat pro každou vybranou bezpečnostní
součást řídicího systému a/nebo pro každou kombinaci takových
součástí, prostřednictvím kterých realizována bezpečnostní funkce.
Krok 4. Při definování bezpečnostních funkcí je
vždy důležité brát úvahu skutečnost, stroj různé provozní
režimy (např.62061:
Výběr nebo návrh bezpečnostního elektrického nebo elektronického
řídicího systému vždy splňovat následující minimální požadavky:
Požadavky zachování plné bezpečnosti hardwaru zahrnující
• omezení možnosti dosažení plné bezpečnosti hardwaru
vyplývající architektury systému;
• požadavky týkající pravděpodobnosti nebezpečných
náhodných selhání hardwaru společně požadavky na
zachování plné bezpečnosti systému;
• požadavky schopnost předcházet poruchám;
• požadavky možnost kontroly systémových poruch. Bezpečnostní funkci možno
realizovat prostřednictvím jedné nebo více bezpečnostních řídicích
součástí, přičemž každá těchto bezpečnostních řídicích součástí
(např. logický modul, prvky pro přenos energie) může podílet
i realizaci několika bezpečnostních funkcí současně. Přitom mají být definována veškerá
rozhraní dalšími řídicími funkcemi stanoveny nezbytné postupy,
které mají provádět reakci vznik chyb.
Bezpečnostní parametry podsystémů:
• SILCL
: Mezní hodnota deklarovaná podle úrovně SIL
• PFHD
: Hodinová pravděpodobnost nebezpečného selhání
• T1
: Doba životnosti
Bezpečnostní parametry dílčích systémových prvků (zařízení):
• Poruchovost
• B10
: Pro prvky podléhající opotřebení
• T1
: Doba životnosti
• T2
: Interval diagnostických testů
• Náchylnost vzniku poruchy běžnou příčinou
• DC: Diagnostické pokrytí
• SFF: Zlomek vyjadřující podíl bezpečných selhání
• HFT: Odolnost proti poruchám hardwaru
Krok 4.
BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY SOUVISEJÍCÍ PRŮMYSLOVÝM POUŽITÍM
20
.2: Specifikace
Specifikace funkčních požadavků popisovat každou bezpečnostní
funkci, kterou třeba provádět.
Norma 62061 také uvádí požadavky týkající implementace
aplikačních programů. automatický seřizovací režim) bezpečnostní
opatření těchto různých režimech mohou být zcela odlišná (např. Dále nutno
definovat požadovanou úroveň SIL nebo PL. funkci zabraňující
neočekávanému spuštění.3: Návrh architektury řídicího systému
Součástí postupu snižování rizik vypracování definice
bezpečnostních funkcí stroje
