o.3 Měření napětí naprázdno při zatížení (akumulátor)
Jestliže zdroje budeme odebírat proud (zatížíme jej spotřebičem odporu obr., Teplého 1398, 530 Pardubice
.8)
69
Obr. Přepínač přepneme polohy kompenzač-
ním rezistoru popojížděním jezdce najdeme takovou polohu, aby proud galvanometrem byl opět
nulový (Ig 0).
Známe-li dále kompenzační odpor při druhé kompenzaci stejnou chybou, určíme chybu
výsledného změřeného napětí Ux:
při zachování základní výhody kompenzační metody měření napětí, tj.2. 6.
Ux Ip.6 Měření napětí naprázdno při zatížení
IN-EL, spol.6), pak se
jeho napětí svorkách bude snižovat tím více, čím větší budeme odebírat proud čím větší
bude vnitřní odpor zdroje Ri.
6. 6.
Pak platí:
Je podstatě metoda dvojího vážení aplikovaná kompenzační princip měření stejnos-
měrného napětí. tedy realizace voltmetru nekonečně velkým vstupním
odporem. (6. Toto byla první kompenzace.9)
[např. měření bez zatížení (ve
vykompenzovaném stavu 0).Proud odebíraný etalonového článku při první kompenzaci určen rozdílem jeho napětí a
napětí kompenzačním rezistoru (R1 Ip), tedy takový, nepoškodí Westonův etalonový
článek napětí.
Při druhé kompenzaci využijeme přesně nastaveného pomocného proudu kompenzačního
rezistoru změření neznámého napětí Ux.
Ux ±(Rx Ip) ±(0,01 0,02) ±0,03 %
Ip ±(UN R1) (6. Ip ±(0,01 0,01) ±0,02 %].
Známe-li etalonové napětí největší poměrnou chybou UN odpor R1, největší poměrná
chyba nastavení pomocného proudu:
Pomocný proud kompenzátoru tedy možné nastavit podstatně přesněji, než přesnost
použitého analogového µAmetru když bez něj nemůžeme dvojí kompenzaci realizovat zatížili
bychom etalon UN)
