Při druhé kompenzaci využijeme přesně nastaveného pomocného proudu kompenzačního
rezistoru změření neznámého napětí Ux., Teplého 1398, 530 Pardubice
.Proud odebíraný etalonového článku při první kompenzaci určen rozdílem jeho napětí a
napětí kompenzačním rezistoru (R1 Ip), tedy takový, nepoškodí Westonův etalonový
článek napětí. tedy realizace voltmetru nekonečně velkým vstupním
odporem. Toto byla první kompenzace.
Známe-li etalonové napětí největší poměrnou chybou UN odpor R1, největší poměrná
chyba nastavení pomocného proudu:
Pomocný proud kompenzátoru tedy možné nastavit podstatně přesněji, než přesnost
použitého analogového µAmetru když bez něj nemůžeme dvojí kompenzaci realizovat zatížili
bychom etalon UN).6 Měření napětí naprázdno při zatížení
IN-EL, spol.6), pak se
jeho napětí svorkách bude snižovat tím více, čím větší budeme odebírat proud čím větší
bude vnitřní odpor zdroje Ri.
Známe-li dále kompenzační odpor při druhé kompenzaci stejnou chybou, určíme chybu
výsledného změřeného napětí Ux:
při zachování základní výhody kompenzační metody měření napětí, tj.
Pak platí:
Je podstatě metoda dvojího vážení aplikovaná kompenzační princip měření stejnos-
měrného napětí.8)
69
Obr.3 Měření napětí naprázdno při zatížení (akumulátor)
Jestliže zdroje budeme odebírat proud (zatížíme jej spotřebičem odporu obr.
6. o.
Ux ±(Rx Ip) ±(0,01 0,02) ±0,03 %
Ip ±(UN R1) (6. (6. 6.9)
[např.2.
Ux Ip. 6. Přepínač přepneme polohy kompenzač-
ním rezistoru popojížděním jezdce najdeme takovou polohu, aby proud galvanometrem byl opět
nulový (Ig 0). měření bez zatížení (ve
vykompenzovaném stavu 0). Ip ±(0,01 0,01) ±0,02 %]
