tedy realizace voltmetru nekonečně velkým vstupním
odporem. Přepínač přepneme polohy kompenzač-
ním rezistoru popojížděním jezdce najdeme takovou polohu, aby proud galvanometrem byl opět
nulový (Ig 0). Ip ±(0,01 0,01) ±0,02 %].9)
[např., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Toto byla první kompenzace.Proud odebíraný etalonového článku při první kompenzaci určen rozdílem jeho napětí a
napětí kompenzačním rezistoru (R1 Ip), tedy takový, nepoškodí Westonův etalonový
článek napětí.6), pak se
jeho napětí svorkách bude snižovat tím více, čím větší budeme odebírat proud čím větší
bude vnitřní odpor zdroje Ri.
Známe-li dále kompenzační odpor při druhé kompenzaci stejnou chybou, určíme chybu
výsledného změřeného napětí Ux:
při zachování základní výhody kompenzační metody měření napětí, tj.2. 6.3 Měření napětí naprázdno při zatížení (akumulátor)
Jestliže zdroje budeme odebírat proud (zatížíme jej spotřebičem odporu obr.8)
69
Obr.
Ux Ip.
6.
Při druhé kompenzaci využijeme přesně nastaveného pomocného proudu kompenzačního
rezistoru změření neznámého napětí Ux.
Pak platí:
Je podstatě metoda dvojího vážení aplikovaná kompenzační princip měření stejnos-
měrného napětí.6 Měření napětí naprázdno při zatížení
IN-EL, spol. 6. o. měření bez zatížení (ve
vykompenzovaném stavu 0).
Ux ±(Rx Ip) ±(0,01 0,02) ±0,03 %
Ip ±(UN R1) (6.
Známe-li etalonové napětí největší poměrnou chybou UN odpor R1, největší poměrná
chyba nastavení pomocného proudu:
Pomocný proud kompenzátoru tedy možné nastavit podstatně přesněji, než přesnost
použitého analogového µAmetru když bez něj nemůžeme dvojí kompenzaci realizovat zatížili
bychom etalon UN). (6
