Vzorky signálu odebírají časových okamžicích,
jejichž vzdálenost každé periodě narůstá hodnotu t.2a, Jde vytvoření zpomaleného průběhu pozorovaného signálu. Kdybychom pro rychlé průběhy použili přepínání pevným kmitočtem
(„CHOP. (5. Pro vyšší rychlosti časové základny použijeme přepínání časovou
základnou „ALT.
Je-li opakovací kmitočet měřeného signálu 1/T kmitočet vzorkování 1/(T t), pak
kmitočet opakování zobrazení obrazovce důležitý pro návrh vertikálního zesilovače bude:
t 1
fo ———— ———— fv.2b).“)., Teplého 1398, 530 Pardubice
.
Časová lupa mnoha osciloskopů) nám umožňuje zvýšením zesílení horizontálního zesilovače
zvětšit obraz stínítku vodorovném směru. Princip znázorněn graficky obr. Časovou stupnici přisvětleného úseku určuje poloha přepínače
rychlosti zpožděné časové základny. Potřebujeme-li tedy podrobněji zkoumat určitou část průběhu, přisvětlíme (po-
tenciometrem zpoždění).“). zpožděném režimu zpožděná časová zák-
ladna. způsobí chvění
obrazu stínítku. Okamžité hodnoty signálu zjišťují krátkém okamžiku
(t1, zachovají pro zobrazení paměti.„CHOP.1)
T t
58
IN-EL, spol.2 Vysokofrekvenční vzorkovací osciloskopy
U jedno- nebo dvoukanálového osciloskopu běžnou obrazovkou lze zpravidla zobrazovat
průběhy kmitočty asi MHz. Časovou lupou možné vodorovném směru
roztáhnout obraz desetkrát dvacetkrát. Délku přisvětleného úseku volíme přepí-
načem rychlosti zpožděné časové základny. Každému vzorku odpovídá bod stínítku
(obr. vzorkování.
Poznámka:
Pro praktické použití dvou- (či více) kanálových osciloskopů dobré uvědomit, pro zo-
brazení průběhů malými rychlostmi (cca pod ms/dílek rastru) použijeme režim přepínání
pevným kmitočtem „CHOP. Při zobrazení body „stlačí“ sobě zobrazí původní průběh. Pro zobrazení signálu kmitočtem
řádu jednotek desítek GHz nutné použít tzv.1. Přisvětlený úsek odpovídá celému běhu zpožděné
časové základny. Při
dostatečném kmitočtu časové základny nelze opět přepínání lidským okem postřehnout (na os-
ciloskopech TESLA tlačítko „ALT. Při použití přepínání časovou základnou („ALT. Přisvětlený úsek zvýrazněná část průběhu zo-
brazeného signálu hlavní časovou základnou. Velikost roztažení určena délkou přisvětlené části (čím je
přisvětlená část menší, tím roztažení větší).“), byly zobrazené průběhy nakresleny patrnými mezerami (kmitočet přepínání bývá
od 100 kHz MHz). Dosáhne tím snížení poža-
davku šířku pásma vstupních zesilovačů. o.“) pro pomalé průběhy do-
jde blikání obrazu, nebo dokonce zobrazení vždy jen jednoho průběhu. dáno poměrem rychlosti hlavní zpožděné
časové základny. Zpožděnou časovou základnu lze spustit libovolném místě zobrazeného signálu (hlavní
časovou základnou). přepnutí osciloskopu zpožděného režimu objeví přisvětlená část
roztažená celou obrazovku.“.
5. Okamžik jejího spuštění volíme víceotáčkovým potenciometrem vidíme jej
na zobrazeném signálu začátku přisvětleného úseku.
5. Druhá metoda přepíná kanály časovou základnou tak, vždy jeden běh časové zák-
ladny pro průběh napětí kanálu YA(t) následující pro průběh napětí kanálu YB(t). těmito obra-
zovkami lze dosáhnout mezního kmitočtu 100 500 MHz podmínkou, tomuto meznímu kmi-
točtu přizpůsoben jak vertikální kanál, tak časová základna. Čím více obraz časovou lupou zvětšíme, tím více něm
projeví všechny chyby způsobené nestálostí okamžiku spuštění časové základny. Pro osciloskopy, které mají pracovat vyšších kmitočtů, se
používají speciální obrazovky segmentově dělenými vychylovacími elektrodami.“. Pro pozorování kvantifikování detailu zobrazovaného průběhu mnohem
výhodnější druhá časová základna, která pracuje tzv. Pak jsou oba průběhy zobrazovány současně. Třetí možností je, osciloskop vestavěnou obrazovku
vybavenou dvěma systémy vychylovacích desek. 5
