1)
T t
58
IN-EL, spol. Pak jsou oba průběhy zobrazovány současně. Vzorky signálu odebírají časových okamžicích,
jejichž vzdálenost každé periodě narůstá hodnotu t.
Je-li opakovací kmitočet měřeného signálu 1/T kmitočet vzorkování 1/(T t), pak
kmitočet opakování zobrazení obrazovce důležitý pro návrh vertikálního zesilovače bude:
t 1
fo ———— ———— fv. Při zobrazení body „stlačí“ sobě zobrazí původní průběh. Délku přisvětleného úseku volíme přepí-
načem rychlosti zpožděné časové základny.
Časová lupa mnoha osciloskopů) nám umožňuje zvýšením zesílení horizontálního zesilovače
zvětšit obraz stínítku vodorovném směru. těmito obra-
zovkami lze dosáhnout mezního kmitočtu 100 500 MHz podmínkou, tomuto meznímu kmi-
točtu přizpůsoben jak vertikální kanál, tak časová základna. přepnutí osciloskopu zpožděného režimu objeví přisvětlená část
roztažená celou obrazovku.“. Při použití přepínání časovou základnou („ALT. Pro zobrazení signálu kmitočtem
řádu jednotek desítek GHz nutné použít tzv.
5.2b).“) pro pomalé průběhy do-
jde blikání obrazu, nebo dokonce zobrazení vždy jen jednoho průběhu. Přisvětlený úsek odpovídá celému běhu zpožděné
časové základny.“).2a, Jde vytvoření zpomaleného průběhu pozorovaného signálu. Okamžité hodnoty signálu zjišťují krátkém okamžiku
(t1, zachovají pro zobrazení paměti. Okamžik jejího spuštění volíme víceotáčkovým potenciometrem vidíme jej
na zobrazeném signálu začátku přisvětleného úseku. Kdybychom pro rychlé průběhy použili přepínání pevným kmitočtem
(„CHOP. Potřebujeme-li tedy podrobněji zkoumat určitou část průběhu, přisvětlíme (po-
tenciometrem zpoždění). zpožděném režimu zpožděná časová zák-
ladna. Časovou stupnici přisvětleného úseku určuje poloha přepínače
rychlosti zpožděné časové základny. Čím více obraz časovou lupou zvětšíme, tím více něm
projeví všechny chyby způsobené nestálostí okamžiku spuštění časové základny. Velikost roztažení určena délkou přisvětlené části (čím je
přisvětlená část menší, tím roztažení větší). o., Teplého 1398, 530 Pardubice
. dáno poměrem rychlosti hlavní zpožděné
časové základny. Přisvětlený úsek zvýrazněná část průběhu zo-
brazeného signálu hlavní časovou základnou. Každému vzorku odpovídá bod stínítku
(obr.2 Vysokofrekvenční vzorkovací osciloskopy
U jedno- nebo dvoukanálového osciloskopu běžnou obrazovkou lze zpravidla zobrazovat
průběhy kmitočty asi MHz. Časovou lupou možné vodorovném směru
roztáhnout obraz desetkrát dvacetkrát. Pro osciloskopy, které mají pracovat vyšších kmitočtů, se
používají speciální obrazovky segmentově dělenými vychylovacími elektrodami. způsobí chvění
obrazu stínítku.
Poznámka:
Pro praktické použití dvou- (či více) kanálových osciloskopů dobré uvědomit, pro zo-
brazení průběhů malými rychlostmi (cca pod ms/dílek rastru) použijeme režim přepínání
pevným kmitočtem „CHOP. vzorkování.“), byly zobrazené průběhy nakresleny patrnými mezerami (kmitočet přepínání bývá
od 100 kHz MHz). Pro pozorování kvantifikování detailu zobrazovaného průběhu mnohem
výhodnější druhá časová základna, která pracuje tzv. Druhá metoda přepíná kanály časovou základnou tak, vždy jeden běh časové zák-
ladny pro průběh napětí kanálu YA(t) následující pro průběh napětí kanálu YB(t). 5. Pro vyšší rychlosti časové základny použijeme přepínání časovou
základnou „ALT.1. Při
dostatečném kmitočtu časové základny nelze opět přepínání lidským okem postřehnout (na os-
ciloskopech TESLA tlačítko „ALT.„CHOP.
5. Třetí možností je, osciloskop vestavěnou obrazovku
vybavenou dvěma systémy vychylovacích desek.“). Dosáhne tím snížení poža-
davku šířku pásma vstupních zesilovačů. Zpožděnou časovou základnu lze spustit libovolném místě zobrazeného signálu (hlavní
časovou základnou). (5.“. Princip znázorněn graficky obr
