(2.3)
f(X).6)
s
XRn
k –—— [počet jednotek měřené veličiny/dílek], (2.
Jestliže stupnice měřicího přístroje není dělena pří-
mo jednotkách měřené veličiny, tzn.
Další charakteristickou veličinou každého měřicího
přístroje jeho rozsah. Vztah mezi měřenou veličinou (vstupní signál) měřicí informací, jež je
u analogových přístrojů dána výchylkou ukazatele (výstupní signál), vyjadřuje převodní charak-
teristika.
Řada přístrojů jednu stupnici pro více měřicích rozsahů., Teplého 1398, 530 Pardubice
.5)
s
(2. (2. Některé přístroje mají převodní charakte-
Uistiku lineární, kterou vyjádříme vztahem:
jiné kvadratickou:
nebo jinou, např. Konstanta nazývá převod. 2.3 Měřicí indikační rozsah
na stupnici přístroje
0 5
0 60
IN-EL, spol.3b). některých
přístrojů vyznačen měřicí rozsah zvlášť jako část in-
dikačního rozsahu, pro níž definována třída přes-
nosti (obr. o. 2.
Obecně platí:
kde:
XRn jmenovitý rozsah přístroje,
s celkový počet dílků stupnice přístroje. 2.
Obecně lze vyjádřit funkcí:
Převodní charakteristika může mít obecně různý tvar. těchto přístrojů stanovujeme kon-
stantu rozsahu jako podíl největší hodnoty určitého rozsahu celkovému počtu dílků stupnice
s:
XR
kR [počet jednotek měřené veličiny/dílek]. logaritmickou apod. Většina přístrojů však indikační a
měřicí rozsah shodný. Indikační rozsah vyjadřuje maximál-
ní hodnotu měřené veličiny, kterou může měřicí
přístroj bez poškození měřit (obr. Rozeznáváme rozsah in-
dikační měřicí.4)
14
Obr.Vlastnosti přístrojů jsou dány jejich fyzikálními charakteristikami, které odpovídají použitému
typu měřicího ústrojí.2)
X
2
(2.3a)., počet dílků
na stupnici neodpovídá přímo číselné hodnotě měřicího
rozsahu, určujeme konstantu přístroje Konstantou
přístroje rozumíme číslo, kterým třeba násobit
výchylku přístroji čtenou dílcích stupnice, aby-
chom dostali hodnotu měřené veličiny jed-
notkách této veličiny
