... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.
Odporové zemní spojení tomto případě dosahuje přechodový odpor
poruchy hodnot několika stovek tisíce ohmů. Oblast představuje možnost změn při větších změnách
v síti (např. spínací
stanice distribuční trafostanice vn/nn, když dojde přeskoku oblouku přímo
na neživou část trafostanice vodivě spojenou uzemněním.
Většina současných distribučních sítí indikaci zemního spojení
užívá měření netočivé složky napětí uzlu transformátoru pomocí měřících
transformátorů napětí, jejichž sekundární vinutí jsou zapojena otevřeného
trojúhelníku. Výhodou
kovových poruch vysoká úroveň poruchového proudu velmi nízké tlumení
transientních jevů při vzniku zemního spojení, vlivem čehož dosahují špičky
kapacitního vybíjecího proudu úrovně, která umožňuje bezproblémovou detekci
poruchy. 3.2 Charakteristika zemního spojení kompenzovaných sítích
Skutečné proudové napěťové poměry během zemního spojení jsou velmi
závislé charakteru poruchy. Příklad
oscilografického průběhu netočivých složek napětí proudů postiženého vývodu
v případě reálného kovového zemního spojení zobrazen Obr.
3. Pokud fázor netočivého napětí
dostane této oblasti, spustí automatika pro ladění zhášecí cívky. Tyto negativní vlivy značně komplikují
indikaci poruchy její následnou lokalizaci. Poruchy odporem
v řádech několika tisíc ohmů jsou pak jen obtížně zaznamenatelné, jelikož velmi
nízká úroveň netočivé složky napětí při této poruše velmi obtížně odlišitelná
.
Na základě velikosti odporu poruchy lze rozlišovat následující typy zemního
spojení:
Kovové zemní spojení při tomto typu poruchy hodnota přechodového
odporu řádech jednotek ohmů. Nevýhodou
odporových zemních spojení tlumení transientních jevů (vybíjecího proudu)
a omezení úrovně poruchového proudu spolu netočivou složkou napětí, jak také
vyplývá porovnání Obr. Obecně lze zemní spojení charakterizovat dle jeho
doby trvání, velikosti přechodového odporu jeho charakteru. Příklad oscilografického průběhu netočivého proudu napětí
během odporového zemního spojení zobrazen Obr.2. změny konfigurace rozsahu sítě). Při bližším
pohledu technické podmínky provozu distribuční sítě zjistíme, jediným
skutečně reálným místem vzniku kovového zemního spojení nebo zemního spojení
s velmi malým odporem jsou místa dobrým uzemněním, tedy např.24 Obr.24. Posun
vektoru oblasti dáno zemním spojením síti.
Odporová zemní spojení jsou nejčastějším typem poruchy venkovních
distribučních sítích. Současná praxe však ukazuje, míst, kde může
v síti dojít vzniku kovového zemního spojení poměrně málo. Obecně lze konstatovat, poruchy
s odporem nad 1000 jsou jen obtížně lokalizovatelné.25.25. 3. 3. Zemní spojení hodnotou
odporu poruchy přesahující lze pak považovat vysokoodporová ZS. 3.87
Oblast oblast kolísání při malých změnách přirozených nesymetrií
sítě vyladěné síti
