... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.
4.
Norma [15] požaduje při přechodu uzemňovacího přívodu země pasivní
ochranu délce nad povrch pod povrch.
Zpravidla takto chrání důležitá zařízení, jako jsou podzemní nádrže, potrubí
apod. Proto zásadně nespojují ocelové měděné zemniče. Škvára stavební odpad nemají přijít bezprostředního styku
se zemničem rozdílné prostředí koroze. Nebezpečí tím větší, čím je
větší rozdíl elektrochemických potenciálů čím větší plocha zemniče vyšším
(kladnějším) potenciálem. nevhodné, když se
tomu nelze vždy vyhnout, jestliže strojený zemnič, nebo holý uzemňovací přívod
uložený zemi, připojí armování betonovém základu.9 Mechanická korozní odolnost
Koroze vzniká vlivem rozdílných prostředí, kterými části uzemnění prochází -
změnou elektrochemického potenciálu zemničů různém prostředí.
Pokud spojení nevyhnutelné, třeba, podle důležitosti, zvážit případné použití
katodické ochrany.
Holé nebo pozinkované ocelové zemniče uzemňovací přívody uložené
v betonu jsou před korozí chráněny betonovou vrstvou.).
Výkopy, kterých jsou uloženy strojené zemniče, mají vyplnit homogenní
zeminou. Téhož možné dosáhnout, když chráněný
předmět připojí zápornému pólu vnějšího zdroje stejnosměrného proudu. betonu země, různých
druhů zemin, země povrch apod.
Všechny spoje zemničů podzemní spoje uzemňovacích přívodů nutno
chránit před korozí pasivní ochranou (litými pryskyřicemi, plastovými smršťovacími
hadicemi apod.
. Přívody základových
zemničů chrání při přechodu betonu země betonu 100 zemi
a přechodu betonu povrch betonu nad povrchem.
Z hlediska koroze největším nebezpečím spojování strojených nebo
náhodných zemničů provedených různých kovů. těchto místech vzniká vlivem rozdílného
prostředí elektrochemický článek, proto třeba tyto prostupy různým prostředím
omezit tam, kde není možné, použít pasivní protikorozní ochranu. Vznikne tak korozní
makročlánek, němž kov zemi (který nižší zápornější potenciál),
představuje poměrně malou anodu proti rozsáhlé katodě ocelovému armování
v provlhlém betonu, jež vyšší (kladnější) potenciál. následek rychlou
korozi oceli půdě ještě rychlejší rozpouštění zinkového povlaku, dojde
k přerušení mezi náhodným strojeným zemničem, popřípadě mezi základovým
zemničem uzemňovacím přívodem, protože nebezpečí největší místě změny
prostředí.
Základním principem katodické ochrany záměrné vytvoření elektrického
obvodu, němž korozním prostředí předmět chráněný katodou. Dosahuje se
toho vodivým spojením chráněného předmětu kovem, který daném
prostředí zápornější potenciál než kov chráněný (např.179
5. elektrodou Mg), čímž
vznikne umělý galvanický článek. Nejkritičtější jsou místa, kde zemnič nebo uzemňovací přívod
přecházejí jednoho prostředí druhého, např. Ukládání náhodných zemničů
do suspenzí bentonitu nebo sádry, které dočasně zlepšují uzemňovací poměry,
není přípustné
