... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.
a/h 1/4 1/2 20
k 1,9 1,7 1,3 1,1 1,05 1,03 1,02 1,01 1
Tab. 5. 5.5 Měření zemního odporu uzemnění
Metoda potenciálového spádu
Metoda potenciálového spádu vhodná pro měření zemních odporů zemničů
s menší rozlohou, zemním odporem větším než 0,5 Jedná jednotlivé
tyčové nebo paprskové zemniče, uzemnění stožárů, nebo uzemnění malých
distribučních trafostanic.
Vliv kolísání rezistivity závislosti ročním období eliminuje tak, se
naměřené hodnoty vynásobí koeficientem podle grafu uvedeném [15].
Pro navrhování jednoduchých zemničů postačuje určit rezistivitu půdy tak, že
se změří zemní odpor tyče nebo trubky průměru zaražené hloubky
0,8 Tento naměřený zemní odpor číselně rovná rezistivitě půdy.8: Konfigurační konstanta k
Takto stanovenou rezistivitu považujeme střední rezistivitu půdy
do hloubky rovné rozestupu elektrod a.
. 5.174
Obr.50)
kde naměřený odpor []
a vzdálenost mezi elektrodami [m]
Tento vztah platí předpokladu, hloubka elektrod mnohem menší než
rozestup elektrod Je-li nutné elektrody zarazit větší hloubky, aby byl dosažen
požadovaný zemní odpor elektrod (zpravidla půdách velkou rezistivitou) je
třeba vynásobit výslednou hodnotu konfigurační konstantou podle Tab.8.19: Uspořádání tyčových zemničů úhelníka
Rezistivita půdy vypočítá vztahu
aRπ2 (5.
5.4
