... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.
5.19: Uspořádání tyčových zemničů úhelníka
Rezistivita půdy vypočítá vztahu
aRπ2 (5.174
Obr.50)
kde naměřený odpor []
a vzdálenost mezi elektrodami [m]
Tento vztah platí předpokladu, hloubka elektrod mnohem menší než
rozestup elektrod Je-li nutné elektrody zarazit větší hloubky, aby byl dosažen
požadovaný zemní odpor elektrod (zpravidla půdách velkou rezistivitou) je
třeba vynásobit výslednou hodnotu konfigurační konstantou podle Tab.4.8: Konfigurační konstanta k
Takto stanovenou rezistivitu považujeme střední rezistivitu půdy
do hloubky rovné rozestupu elektrod a.
Vliv kolísání rezistivity závislosti ročním období eliminuje tak, se
naměřené hodnoty vynásobí koeficientem podle grafu uvedeném [15]. 5.5 Měření zemního odporu uzemnění
Metoda potenciálového spádu
Metoda potenciálového spádu vhodná pro měření zemních odporů zemničů
s menší rozlohou, zemním odporem větším než 0,5 Jedná jednotlivé
tyčové nebo paprskové zemniče, uzemnění stožárů, nebo uzemnění malých
distribučních trafostanic.
5.
. 5.8.
Pro navrhování jednoduchých zemničů postačuje určit rezistivitu půdy tak, že
se změří zemní odpor tyče nebo trubky průměru zaražené hloubky
0,8 Tento naměřený zemní odpor číselně rovná rezistivitě půdy.
a/h 1/4 1/2 20
k 1,9 1,7 1,3 1,1 1,05 1,03 1,02 1,01 1
Tab
