... čas, kdy tato publikace vznikla, je ve znamení pokračujících dynamických změn v energetice. Energetika jako celek, nejen výroba, přenos a distribuce elektřiny, na které se zaměřuje tato edice odborných publikací, je ovlivňována zásadními událostmi. Plně se otevřel trh s elektřinou a plynem, stále narůstá podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mění se a vyhraňují postoje k jaderné energetice. V rámci Evropy se stále více diskutuje o využití primárních zdrojů i paliv, rostou nároky na přenosovou soustavu.
Jedním nejstarších prostředků pro detekci postiženého vývodu, který je
v některých případech zemích stále používaný, postupné odpínání vývodů
z rozvodny doby, kdy dojde odpojení poruchy. Díky svým nevýhodám byl tento systém
nahrazen zemními dnes již převážně digitálními ochranami, které vyhodnocují
netočivé složky proudu napětí využívají pro identifikaci postiženého vývodu
některé výše uvedených statických metod (wattové jalové relé, admitanční
i konduktanční ochrany apod.).
Do centrální řídící jednotky (neutral controler) jsou vyústěna měření netočivých
složek proudů všech vývodů také netočivé složky napětí obou systémů přípojnic
(I II).
V poslední době také došlo rozšíření automatik, které sobě zahrnují jak
prostředek pro detekci postiženého vývodu, tak pro kompenzaci poruchového
proudu následnou lokalizaci místa poruchy.6.
Systém RCC vybaven také funkcí pro lokalizaci poruchy, tato funkce však
vyžaduje zapojení postiženého vývodu kruhu vývodem nepostiženým.48. Tato automatika pracuje principu admitanční metody, kdy během
bezporuchového stavu spočítá celkové admitance všech vývodů porovnává je
s jejich admitancí vzniku poruchy. Díky možnostem pro nastavení téměř jakéhokoliv
tvaru pracovní charakteristiky těchto digitálních ochran docílilo citlivého
a spolehlivého působení oproti dříve používaným elektromechanickým ochranám.1 Indikace postiženého vývodu
Vzhledem zásadní nevýhodě dynamických metod, která spočívá
ve vyhodnocení poruchy pouze krátkém časovém okamžiku dodatečné
(opakované) vyhodnocení již není možné, jsou pro zařízení lokalizující postižený
vývod využívány zejména metody statické. Zhášecí
tlumivka při tomto procesu automatikou laděna doby, než admitance
postiženého vývodu dostane úroveň admitance před poruchou, čímž dojde
k minimalizaci reziduálního proudu často díky jeho velmi nízké úrovni uhasnutí
oblouku poruchy. rozdíl velmi problematické technicky náročné lokalizace místa
poruchy, indikace postiženého vývodu poměrně spolehlivá. dalším kroku, označení postiženého vývodu, automatika
ihned provádí dokompenzování (neutralizaci) poruchového proudu.
Ke zjištění místa poruchy využívá systém přerozdělení netočivé složky proudu
vlivem „zkruhování“ vývodů poměru admitancí obou vývodů vypočte místo
poruchy.
3. Jelikož většině oblastí nelze tohoto principu využít, protože nelze
. Tento způsob zcela
spolehlivý, ale vyžaduje složité provozní manipulace krátkodobé přerušení
dodávky postižené distribuční síti. Pomocí této metody označen vývod
se změněnou admitancí jako postižený ostatní vývody, bez změny admitance
jako nepostižené.
Schematicky tato automatika pro dvojitý systém přípojnic naznačena
na Obr. 3.2. popisovaném příkladu systém RCC provádí ladění dvou paralelně
pracujících zhášecích tlumivek připojených dvojitý systém přípojnic. Příkladem této automatiky systém
RCC (Residual Current Compensation) vyvinutý firmou SWEDISH NEUTRAL [12].109
rozlišit prostředky pro indikaci postiženého vývodu napájecí rozvodny
a prostředky schopné dohledat přímo místo poruchy uvnitř celé distribuční
soustavy. nich lze cyklus vyhodnocení
opakovat doby, než dojde jednoznačnému určení postiženého vývodu
