Pokud
tedy hodnotu 1,1 naměříme izolační podlahy, víme, žeje zároveň zajištěn dostatečný
svodový odpor podlahy, aby bylo eliminováno nebezpečí výbuchu statické elektřiny
tam, kde vyskytují výbušné plyny páry.
V takovém případě znamená měřená hodnota znamená jeden digit, tj. případech, kdy jsou tyto
hodnoty normou předepsané mezi nebo blízkosti této meze při respektování nejistoty
(chyby) měření nemáme jistotu dodržení požadavku normy.
Takže uvedeném případě, když displeji měřicího přístroje ukáže měřená hodnota
izolačního odporu Äiso 0,1 Mf2, pracovní nejistota (chyba) měření:
±(3 ±(3 100 kíž kfi) ±(3 kil kí2) ±23 kíí, což
je měřené hodnoty 100 rovno Takže tím, naměříme uvedenou hodnotu,
máme (relativní) jistotu (kterou můžeme prokázat revizní zprávě), izolační odpor není
menší než kil není větší než 123 kíž. druhou stranu víme, izolační odpor není větší než 1,153 MG. naiuuuivc
že skutečná hodnota měřeného přechodového odporuje 0,1 í2.)
Výše uvedené čtené hodnoty přiřazené požadovaným hodnotám ovšem platí
v případech, kdy výrobce uvede pouze to, přístroj odpovídá příslušné normě souboru
IEC (EN nebo ČSN EN) 61557. Jedná tedy značný rozsah.opui.
Jestliže tedy uvedeném přístroji odečteme naměřenou hodnotu izolačního odporu
1,1 MG, máme jistotu, elektrická instalace 230/400 splňuje požadavky minimální
izolační odpor. druhou
stranu ovšem velmi nepravděpodobné nebo prakticky vyloučené, dva cejchované mě
řicí přístroje ukáží takto rozdílné hodnoty stejného přechodového odporu. Uve
denými způsoby můžeme naměřené hodnoty zkontrolovat např. poměrně vysoká. měřicím rozsahu 0,100 MÍ2 3,999 rovna 0,001 MÍ2. Naopak když
naměříme hodnotu 1,1 MÍ2, máme jistotu, skutečná hodnota není menší než:
1,1 MÍ2-(3 1,1 kí2) 1,1 MÍ2- kíí kí2) 1,1 (33 kQ
I20 kí2) 1,1 MÍ2 1,047 MÍ2. vi. uzemňovacích zařízení nebo při velkých průřezech vodi
čů, musí prokázat jiným způsobem, např.
. Pak může pracovní nejistotu (chybu) měření udat
například takto:
pracovní nejistota (chyba) měření: ±(3 pro izolační odpor měřený roz
sahu (0,1 MQ<Ä<1 GÍ2).
I norma tedy dává možnost využití jiných způsobů ověřování než jenom měřením., epici JJU, uz.
V daném případěje tedy nejistota (chyba) měření (1,1 1,047) MQ/1,1 0,053/1,1 =
0,048 4,8 %. Výrobci ovšem nic nebrání tom, aby vyráběl přístroje,
kteréjsou přesnější, než požaduje norma. rozdíl
mezi dvěma nejbližšími čtenými hodnotami neboli rozlišovací schopnost měřicího přístroje,
která např. výpočtem nebo použitím síťového modelu, že
byly dodrženy hodnoty umožňující účinnost použitých ochranných opatření.
Jestliže zvláštních případech nelze provést měření technickými prostředky nebo při
hospodárných nákladech, např
