Princip funkce proudového chrániče, typy a charakteristiky proudových chráničů, druhy reziduálních proudů z hlediska jejich původu a účinku, selektivita proudových chráničů, chyby v zapojení a nežádoucí vypínání proudových chráničů, výběr základních norem požadujících použití proudových chráničů, symboly na proudových chráničích, provedení proudových chráničů Schrack.
případě, impedance poruchové smyčky dosta-
tečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. pro zásuvkové obvody předměty třídy ochrany pohyblivým přívodem držené ruce =
230 jedná vypínací čas 0,4 Pro pevně instalované spotřebiče stanovena doba odpojení Tato
doba odpojení poruchy není ochrany neživých částí závadu, protože člověk ani nejnepříznivějším pří-
padě nemůže dotknout dvou neživých částí napětím vyšším než V. Proudový chránič potom funguje stejně jako předchozím případě. Ochrana neživých částí případě poruchy
Automatické odpojení zdroje zabezpečeno ochrannými přístroji, které musí odpojit obvod nebo zařízení
v předepsaném čase, jestliže neživých částech vyskytne napětí vyšší než maximální dovolené dotykové
napětí pro prostředí normální nebezpečné hodnota Pro včasné odpojení kritická hodnota
impedance poruchové smyčky. Pro automatické odpojení sítích jsou stanoveny
konkrétní časy odpojení, které udává Tab.2009 12:37 Stránka 11
.2.
c) ochrana elektrickým oddělením pro napájení jednoho spotřebiče.
d) ochrana malým napětím (SELV PELV). Při stanovení maximálních časů odpojení vycházelo poznatků
o působení elektrického proudu člověka, kdy odpojení musí dojít dříve, než může být člověk ohrožen na
životě.
Z uvedeného výčtu nejvýznamnější ochrana automatickým odpojením zdroje, která pro odpojení poru-
chy využívá funkce jističe, pojistky nebo proudového chrániče.
I případě tento předpoklad splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešeni. Norma definuje
tuto ochranu automatickým odpojením zdroje stanoveném čase. závislosti druhu sítě podmínky
ochrany automatickým odpojením blíže upřesňují tak, aby byla zajištěna:
ochrana síti (dříve ochrana nulováním)
ochrana síti (dříve ochrana zemněním uzemněným nulovým bodem)
ochrana síti dříve ochrana zemněním izolovaným nulovým bodem)
Členění ochran před dotykem neživých částí následující:
a) ochrana automatickým odpojením zdroje (použití jistících ochranných přístrojů krátkými
vypínacími časy).
Riziko pro osoby při nepřímém dotyku tomto případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje,
aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou část současně této neživé části dotkne
osoba dříve, než dojde zapůsobeni příslušných ochran.2 ochranu při poruše.
Obr 10. Např. této situaci se
při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová
jako živá. Požadavek její maximální velikost dán vztahem U0/Ia, kde impe-
dance poruchové smyčky, maximální povolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného
prvku, který zaručuje odpojení požadované době. Výhodou je
i skutečnost, jako ochrana osob funguje případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen.
b) ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací.4. hlediska výběru vhodného typu
je situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému dotyku živých části. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či
před dotykem neživých častí) nebo podle normy ČSN 2000-4-41 ed.DRUHY REZIDUÁLNÍCH PROUDŮ HLEDISKA KOMBINACE
JEJICH PŮVODU ÚČINKU
11
W OCHRANA NEŽIVÝCH ČÁSTÍ PŘED NEBEZPEČNÝM DOTYKEM NEPŘÍMÝ DOTYK
Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob.
proudove chranice:Sestava 24
