(čl.3.5 Rozvětvené sítě při první poruše
Pro detekci první poruchy používají měřiče izolačního stavu (IMD). Při druhé poruše
mohou být impedance natolik velké, poruchový proud dosahuje třeba jen třínásobku
jmenovitého proudu.
IN-EL, spol. o. Správná funkce citlivého proudového chrániče síti IT
5.
Obr. 538.
Tento příklad také ukazuje, případné použití citlivých proudových chráničů rozvět-
vených systémech jde proti smyslu systému IT, tj.5). Proto nutné instalovat proudový chránič pokud možno
co nejblíže chráněného zařízení. tohoto důvodu také další norma ČSN 332000-5-53 ed.4 Delší výběžky vedení při druhé poruše
U delších výběžků vedení sítě vzniká problém použitím nadproudových jisticích
přístrojů při druhé poruše.3. ale jistá omezení, protože běžné
typy monitorovacích relé (RCM) nejsou schopné detekovat symetrické poruchy (viz také
čl. Jestliže dojde první druhé poruše stejným chráničem,
pak nemusí dojít jeho vybavení.3).
5. 411.6.2. Sitauce volbou proudového chrániče ale není tak jednoduchá,
jako tomu sítích TN.3.) nebo proudové
chrániče (čl. závislosti rozložení svodových
kapacit nebo pak může reagovat jakýkoli RCM, když porucha izolace
(RF1) jiné větvi., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Další možností je
relé pro monitoring reziduálního proudu (RCM), pokud reziduální proud dostatečně vel-
ký pro jeho činnost viz ČSN 332000-4-41 ed. Vysvětlení obrázku 50, kde znázorněna rozvětvená symetrická síť,
která poměrně vysoké hodnoty zemních kapacit. 411. případ záložních zdrojů provozovaných jako sítě IT, kde
impedance smyčky nestačí bezpečnému vybavení jističe nebo pojistky.4)
doporučuje pro monitoring reziduálních proudů použití směrově selektivních přístrojů
(IFLS), aby předešlo nechtěným hlášením. spolehlivému provozu případě první
poruchy.2. 415. Pak musí použít doplňující pospojování (čl.69

Proudový chránič musí být instalován blízkosti chráněného elektrického zařízení rozsah
instalace chráničem omezen minimum
