5. Další možností je
relé pro monitoring reziduálního proudu (RCM), pokud reziduální proud dostatečně vel-
ký pro jeho činnost viz ČSN 332000-4-41 ed.3).2. Pak musí použít doplňující pospojování (čl. spolehlivému provozu případě první
poruchy. 538.
Obr. Proto nutné instalovat proudový chránič pokud možno
co nejblíže chráněného zařízení.) nebo proudové
chrániče (čl. Správná funkce citlivého proudového chrániče síti IT
5.6. Jestliže dojde první druhé poruše stejným chráničem,
pak nemusí dojít jeho vybavení.3. Vysvětlení obrázku 50, kde znázorněna rozvětvená symetrická síť,
která poměrně vysoké hodnoty zemních kapacit. 411. Při druhé poruše
mohou být impedance natolik velké, poruchový proud dosahuje třeba jen třínásobku
jmenovitého proudu.3.5). (čl.4)
doporučuje pro monitoring reziduálních proudů použití směrově selektivních přístrojů
(IFLS), aby předešlo nechtěným hlášením.69

Proudový chránič musí být instalován blízkosti chráněného elektrického zařízení rozsah
instalace chráničem omezen minimum.
Tento příklad také ukazuje, případné použití citlivých proudových chráničů rozvět-
vených systémech jde proti smyslu systému IT, tj. závislosti rozložení svodových
kapacit nebo pak může reagovat jakýkoli RCM, když porucha izolace
(RF1) jiné větvi. 415. 411. tohoto důvodu také další norma ČSN 332000-5-53 ed. Sitauce volbou proudového chrániče ale není tak jednoduchá,
jako tomu sítích TN.
IN-EL, spol. případ záložních zdrojů provozovaných jako sítě IT, kde
impedance smyčky nestačí bezpečnému vybavení jističe nebo pojistky.4 Delší výběžky vedení při druhé poruše
U delších výběžků vedení sítě vzniká problém použitím nadproudových jisticích
přístrojů při druhé poruše.5 Rozvětvené sítě při první poruše
Pro detekci první poruchy používají měřiče izolačního stavu (IMD). o.3. ale jistá omezení, protože běžné
typy monitorovacích relé (RCM) nejsou schopné detekovat symetrické poruchy (viz také
čl.2., Teplého 1398, 530 Pardubice
