,
II. proudy rozmezí nevedou sice smrti, ale při jejich delším působení
dochází křečím svalů, potížím při dýchání atd. Spadá-li začátek působení proudu citlivé části
srdeční periody (T-vlna, cca 0,2 sekundy), pravděpodobnost vzniku fibrilace vysoká. Pro
ostatní proudové dráhy nutné uvažovat součinitelem proudu srdcem podle tab 1.
Křivky vyjadřují hranice pro různé účinky proudu:
– křivka mez vnímání (brnění, píchání ČSN stanovuje 0,5 mA),
– křivka mez uvolnění, kdy zasažený člověk nemůže sám své vůli pustit před-
mětu pod napětím (ČSN 332000-4-41 ed.
IN-EL, spol. stanovuje 3,5 mA),
– křivka tzv.
Pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšuje intenzitou proudu dobou jeho trvání:
– pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšující přibližně %,
– pravděpodobnost komorových fibrilací přibližně %,
– napravo pravděpodobnost komorových fibrilací nad %. proudy nad 500 (resp. znamená, například stís-
něných prostorách vodivým okolím musí použít bezpečnostní oddělovací transformá-
tor bezpečným napětím. Pokud proud tělem protéká déle než 0,8 s,
tj. proudy hodnotami nad mohou být smrtelné, pokud nedojde rychlé-
mu odpojení zdroje; proudy blížící hodnotě 500 způsobí smrt, procházejí-li
déle než cca 0,5 s,
III.20
Označení AC1 AC4 vyjadřuje zóny působení střídavého proudu (AC). bývají smrtelné při krátkých dobách průcho-
du. doba průchodu proudu delší než srdeční perioda, T-vlna zasažena úplně, což
významně zvyšuje pravděpodobnost fibrilace (neřízené kmitání srdečních komor). 3):
I. o.
Nedojde-li vnějším zásahem přerušení proudu následné defibrilaci srdce (úderem, vn
defibrilátorem), zastaví oběh krve během několika minut dochází nevratným změ-
nám organizmu, zejména mozkové tkáni. Mohou objevit patofyziologické účinky, jako
je zástava srdce, zástava dýchání, popáleniny nebo jiná poškození buněčné úrovni. Při tomto dotyku fázovým vodičem při
uvažované hodnotě impedance těla 1000 tělem protéká proud cca 230 mA.
Obrázek popisuje účinky proudu protékajícího dráhou levé ruky nohou.
Příklad:
Pracovník stavbě uchopil rukou poškozený prodlužovací kabel, dotkl obnaženého
fázového vodiče nebyl schopen sám pustit. hranicí bezpečnosti.
Výše uvedené křivky posloužily jako základ pro stanovení mezí vypínacích časů citli-
vých proudových chráničů, které vypínají dříve, než došlo vzniku fibrilace srdce
(viz dále tab.
Pravděpodobnost vzniku fibrilace srdce závisí velikosti tělového proudu také na
okamžiku, kdy začne proud procházet., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Tomuto stavu nutné každém případě zabránit. Pokud
nedojde rychlému vyproštění nebo odpojení proudu, zasažený člověk zemře
