Pokud proud tělem protéká déle než 0,8 s,
tj.
IN-EL, spol. proudy hodnotami nad mohou být smrtelné, pokud nedojde rychlé-
mu odpojení zdroje; proudy blížící hodnotě 500 způsobí smrt, procházejí-li
déle než cca 0,5 s,
III. Pokud
nedojde rychlému vyproštění nebo odpojení proudu, zasažený člověk zemře.
Nedojde-li vnějším zásahem přerušení proudu následné defibrilaci srdce (úderem, vn
defibrilátorem), zastaví oběh krve během několika minut dochází nevratným změ-
nám organizmu, zejména mozkové tkáni. znamená, například stís-
něných prostorách vodivým okolím musí použít bezpečnostní oddělovací transformá-
tor bezpečným napětím., Teplého 1398, 530 Pardubice
. stanovuje 3,5 mA),
– křivka tzv. proudy rozmezí nevedou sice smrti, ale při jejich delším působení
dochází křečím svalů, potížím při dýchání atd.20
Označení AC1 AC4 vyjadřuje zóny působení střídavého proudu (AC).,
II. Spadá-li začátek působení proudu citlivé části
srdeční periody (T-vlna, cca 0,2 sekundy), pravděpodobnost vzniku fibrilace vysoká.
Pravděpodobnost vzniku fibrilace srdce závisí velikosti tělového proudu také na
okamžiku, kdy začne proud procházet.
Výše uvedené křivky posloužily jako základ pro stanovení mezí vypínacích časů citli-
vých proudových chráničů, které vypínají dříve, než došlo vzniku fibrilace srdce
(viz dále tab. doba průchodu proudu delší než srdeční perioda, T-vlna zasažena úplně, což
významně zvyšuje pravděpodobnost fibrilace (neřízené kmitání srdečních komor). hranicí bezpečnosti. Při tomto dotyku fázovým vodičem při
uvažované hodnotě impedance těla 1000 tělem protéká proud cca 230 mA. Mohou objevit patofyziologické účinky, jako
je zástava srdce, zástava dýchání, popáleniny nebo jiná poškození buněčné úrovni. bývají smrtelné při krátkých dobách průcho-
du. o. Tomuto stavu nutné každém případě zabránit.
Obrázek popisuje účinky proudu protékajícího dráhou levé ruky nohou. proudy nad 500 (resp.
Příklad:
Pracovník stavbě uchopil rukou poškozený prodlužovací kabel, dotkl obnaženého
fázového vodiče nebyl schopen sám pustit.
Křivky vyjadřují hranice pro různé účinky proudu:
– křivka mez vnímání (brnění, píchání ČSN stanovuje 0,5 mA),
– křivka mez uvolnění, kdy zasažený člověk nemůže sám své vůli pustit před-
mětu pod napětím (ČSN 332000-4-41 ed.
Pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšuje intenzitou proudu dobou jeho trvání:
– pravděpodobnost komorových fibrilací zvyšující přibližně %,
– pravděpodobnost komorových fibrilací přibližně %,
– napravo pravděpodobnost komorových fibrilací nad %. Pro
ostatní proudové dráhy nutné uvažovat součinitelem proudu srdcem podle tab 1. 3):
I