Důvodem jeho zájmu byla skutečnost, mnoho let věnoval
konstrukci proudových chráničů byl autorem několika patentů této oblasti (nejzná-
mějším řešení pro zpožděný typ). Nastává mnoho situací, kdy člověk dotkne vodivých částí pod
napětím pak nutné zajistit bezpečné odpojení napájení, aby nedošlo smrtelnému
úrazu.
Důležitým zjištěním bylo, při dosažení napětí kolem 200 dochází prudkému
poklesu impedance, což vede nárůstu tělového proudu. Jako výchozí hodnota obvykle bere impedance těla cca 1000 Citlivost jed-
notlivců elektrický proud ale liší, proto publikované výsledky zobecňují pro
90 lidské populace. toho plyne důležitý závěr, dotyková napětí nad 200 jsou mnohem nebezpeč-
nější, než nižší napětí. Celková impednace pro dráhu proudu mezi oběma rukama velkou plochou
kontaktního povrchu pro střídavá dotyková napětí 700 50/60 Hz
v různých podmínkách (vztaženo populace) [1]
IN-EL, spol., Teplého 1398, 530 Pardubice
. Zásadní posun úrovni bezpečnosti přinesl nástup citlivých proudových chráničů. Příčinou postupné probíjení
kůže.17
Faktor proudu procházejícího srdcem třeba považovat odhad nebezpečí odpovídají-
cího různým drahám proudu hlediska komorové fibrilace, ale poskytuje velmi dobrý ob-
raz riziku.
Bylo zjištěno, závislost impedance napětí tvar klesající křivky podle obrázku
2.
Celková
impedance
těla
Z
T
Dotykové napětí UT
1 suché podmínky
2 ponoření rukou vody
3 ponoření rukou slané vody
Obr. o.
Nejlepším ochranným opatřením zabránění průchodu tělem, případně omezení prou-
du bezpečnou úroveň.
Příklad: při proudu 250 jedné ruky druhé 0,4) stejná pravděpodobnost
vyvolání komorové fibrilace srdce jako při proudu 100 levé ruky obou chodidel
(F 1). Celosvětově uznávaným průkopníkem výzkumu
působení elektrického proudu člověka. Sám postupně vystavil působení střídavého
elektrického proudu, při napětí 220 Pomocí tehdy dostupných nejmoderněj-
ších měřicích metod byly zaznamenány všechny potřebné údaje.
Pro potvrzení opodstatněnosti používání citlivých proudových chráničů podstoupil
v osmdesátých letech minulého století profesor Gottfried Biegelmeier Rakouska sérii
pokusů vlastním těle