).
7. Nastane-li však vlivem dynamických sil při zkratu nebo jiným zásahem
k přiblížení vodičů pod předepsané vzdálenosti, nutné počítat tím, vlivem přepětí
(mnohdy provozního napětí) může dojít přeskokům zkratům.2. rozvodných zařízení vyrobených továrně)jsou předepsány zkoušky zku
šebním napětím.
Není-li obvod, kterém došlo zkratu, dostatečně dimenzován tak, aby bez nadměr
ného oteplení snesl zkratový proud dobu než jej vypínač nastaveném čase odepne,
dojde vytavení spojů, předčasnému stárnutí izolace často požáru.
Atmosférická přepětí vznikají venkovních vedeních elektrostatickou indukcí při vý
bojích mimo vedení nebo přímým úderem blesku vedení. Většina atmosférických přepětí území (asi menších než kV; jen
malá část (asi dosahuje velikosti větší než 100 kV.
Zkraty zaviněné nedostatečnou vzdušnou přeskokovou vzdáleností mezi živými částmi
různého potenciálu nejsou časté. rozvoden (tj. Elektrostatickou indukcí vznikají vedeních náboje, kte
ré při výbojích uvolňují. kabelových kanálech prostorech nutné
počítat poškozením izolace vodičů hlodavci.
Přepětíjsou buď atmosférická (vnější), nebo provozní (vnitřní). Jsou způso
beny buď lidmi, nebo častěji povětrnostními přírodními vlivy (pádem stromů
a větví, dotykem větví vedení při větru, ptactvem apod. Projevuje se
to především kabelových rozvodů zemi při výkopech, úpravách terénu, vozovek, při
různých stavebních pracích, kdyjsou kabely poškozeny bagry, buldozery, nakopnutím, pře
seknutím naseknutím atd. Proto se
zavádí tzv. Bouřková přepětí trvají krát
kou dobu (do 100 ps), mohou však při přímých úderech blesku dosáhnout hodnot, které se
nedají žádnou izolací zvládnout. Bývají však také často přechodné
ho rázu. Vady izolace při nor
málnímjmenovitém napětí obvykle neprojeví. opětné zapínání.mohou projevit delším provozu zařízení, kdy vlivem proudového zatížení hlavně
přetížení dochází uvolnění spojů, jejich nadměrnému zahřívání, přetavení, vzniku elektric
kého oblouku, ionizaci okolního prostředí mezifázovému zkratu. Uvolněním nábojů vzniklých elek
.
Neméně časté jsou poruchy vzniklé cizími zásahy venkovních vedeních. Největší vrcholová hodnota indukovaného přepětí dosahuje až
300 kV. Méně často bývají kabely poškozené při vrtání děr, zarážení
sond, pilotů, značkovacích uzemňovacích tyčí, při přejíždění těžkých vozidel místech
uložení vodičů, působením tepla křižovatkách teplovody, případně vlivem koroze (blud
nými proudy, chemickým působením půdy). poruše dojde obvykle při přepětí síti. rozvodných zařízení sestavených mís
tě používání) dnes všude dodržují vzdušné vzdálenosti podle příslušných norem.
U rozváděčů (tj.3 Vznik účinky zkratů
Není-li elektrické zařízení dostatečně dimenzováno ohledem tepelné silové účinky
zkratových proudů, může mít vzniklý zkrat následek poškození zařízení jiném místě,
které vyvolá další zkrat, blíže zdroji. Přeruší-li oblouk, který při poruše nastal, vedení opět bez poruchy. Není-li elektrické
zařízení dostatečně odolné vůči silám, které vzniknou při zkratu, dojde poškození, napří
klad utržení popraskání izolátorů, zprohýbání holých vodičů (tím zmenší přeskoková
vzdálenost mezi nimi), roztržení kabelů, kabelových armatur apod.
Nejčastěji vznikají zkraty poškozením elektrického zařízení cizími zásahy
