Uvolněním nábojů vzniklých elek
. kabelových kanálech prostorech nutné
počítat poškozením izolace vodičů hlodavci. poruše dojde obvykle při přepětí síti. Vady izolace při nor
málnímjmenovitém napětí obvykle neprojeví. Největší vrcholová hodnota indukovaného přepětí dosahuje až
300 kV. Není-li elektrické
zařízení dostatečně odolné vůči silám, které vzniknou při zkratu, dojde poškození, napří
klad utržení popraskání izolátorů, zprohýbání holých vodičů (tím zmenší přeskoková
vzdálenost mezi nimi), roztržení kabelů, kabelových armatur apod. Proto se
zavádí tzv. rozvoden (tj. Většina atmosférických přepětí území (asi menších než kV; jen
malá část (asi dosahuje velikosti větší než 100 kV. Jsou způso
beny buď lidmi, nebo častěji povětrnostními přírodními vlivy (pádem stromů
a větví, dotykem větví vedení při větru, ptactvem apod.
Není-li obvod, kterém došlo zkratu, dostatečně dimenzován tak, aby bez nadměr
ného oteplení snesl zkratový proud dobu než jej vypínač nastaveném čase odepne,
dojde vytavení spojů, předčasnému stárnutí izolace často požáru.
U rozváděčů (tj.
Atmosférická přepětí vznikají venkovních vedeních elektrostatickou indukcí při vý
bojích mimo vedení nebo přímým úderem blesku vedení. Elektrostatickou indukcí vznikají vedeních náboje, kte
ré při výbojích uvolňují. Bývají však také často přechodné
ho rázu.
Zkraty zaviněné nedostatečnou vzdušnou přeskokovou vzdáleností mezi živými částmi
různého potenciálu nejsou časté. rozvodných zařízení sestavených mís
tě používání) dnes všude dodržují vzdušné vzdálenosti podle příslušných norem. Nastane-li však vlivem dynamických sil při zkratu nebo jiným zásahem
k přiblížení vodičů pod předepsané vzdálenosti, nutné počítat tím, vlivem přepětí
(mnohdy provozního napětí) může dojít přeskokům zkratům.
7.
Přepětíjsou buď atmosférická (vnější), nebo provozní (vnitřní). rozvodných zařízení vyrobených továrně)jsou předepsány zkoušky zku
šebním napětím. opětné zapínání.
Neméně časté jsou poruchy vzniklé cizími zásahy venkovních vedeních.3 Vznik účinky zkratů
Není-li elektrické zařízení dostatečně dimenzováno ohledem tepelné silové účinky
zkratových proudů, může mít vzniklý zkrat následek poškození zařízení jiném místě,
které vyvolá další zkrat, blíže zdroji.). Přeruší-li oblouk, který při poruše nastal, vedení opět bez poruchy.2. Méně často bývají kabely poškozené při vrtání děr, zarážení
sond, pilotů, značkovacích uzemňovacích tyčí, při přejíždění těžkých vozidel místech
uložení vodičů, působením tepla křižovatkách teplovody, případně vlivem koroze (blud
nými proudy, chemickým působením půdy). Projevuje se
to především kabelových rozvodů zemi při výkopech, úpravách terénu, vozovek, při
různých stavebních pracích, kdyjsou kabely poškozeny bagry, buldozery, nakopnutím, pře
seknutím naseknutím atd. Bouřková přepětí trvají krát
kou dobu (do 100 ps), mohou však při přímých úderech blesku dosáhnout hodnot, které se
nedají žádnou izolací zvládnout.
Nejčastěji vznikají zkraty poškozením elektrického zařízení cizími zásahy.mohou projevit delším provozu zařízení, kdy vlivem proudového zatížení hlavně
přetížení dochází uvolnění spojů, jejich nadměrnému zahřívání, přetavení, vzniku elektric
kého oblouku, ionizaci okolního prostředí mezifázovému zkratu
