Tento slovník je určen pro nejširší okruh čtenářů s různým vzděláním, neboť každý potřebujeme občas stručný výklad nových i starších pojmů, rychlý a srozumitelný. Vědní nám pomáhá pochopit i řešit problémy, s nimiž se setkáváme, je to nástroj, jímž budujeme novou společnost. Abychom se neodtrhli od života, musíme se stále učit ovládat vědy a techniku, pronikající do denní praxe každého z nás a nutící nás ke stálému učení. Seznámíte se zde slovem i obrazem s vědami spojenými nějak s technikou, ne tedy se všemi vědami, a s praktickými informacemi týkajícími se moderní techniky a technologie, se současným stavem těchto nauk a jejich využitím. Slovník uvádí hlavně názvy a pojmy, s nimiž sekaždý setkáte v praxi, při studiu a při četbě odborných knih. Text je velmi zestručněn, aby i při malém rozsahu podával co nejvíc informací. Snaží se obsáhnout potřeby a zájmy širokého okruhu čtenářů, hlavně mladých. Není to úkol snadný, má-li být informace co možná stručná i přesná, chceme-li něco dát začátečníku i kritickému čtenáři, který už mnohé zná.
Autor: PRÁCE Bohumil Dobrovolný
Strana 198 z 277
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
sta rt, Saljutu Sojuz posádkou
V. 1974, 12. Saljutu pracovali přistání Sojuzu 27
J. Romaněnko rečko 10. Dne III. 1. VI.
s itr, ledek, dusičnan draselný' součást
střelného prachu. 28.
s válci spalovacího otoru např.
19. Přistála 23.
S regulaci hodinek značí slo ly, pom aleji,
sada, souprava nástrojů apod.
s jka draslo, potaš (uhličitan draselný),
sálání, tepelné záření, neohřívá sto Sálavé
vytápění, obyč.É
S
s, sekunda.
s nastane chem ickou reakcí látce,
jíž vyvíjí víc tepla, než může odvádět.
1974 létal spojen kosm. VIII.
Dne 11.
s fír, odrý korund.
zazděnými tru i. 10. 19. Sojuz dvěma
kosm onauty, funkce borato skončila 25. Bykovský, SSSR Jähn, NDR.
s tr, hustom cukerný rozto k,
sa cha róza (řepný, třtin složený glu
kózy fruktózy. Může sám ěnit
svůj pracovní postup.
sádra, síran vápenatý, prášková altovina vyrobená
pálením sádrovce.
s vlastní indukčnost
kuje změně procházejícího proudu napětí,
kte změně brání. 1976 dva kosm onauti Sojuzu
24. 26.
s íta zpracuje údaje, data podle
in stru kčn sítě uložené pam ěti. 1974 posádka tila Zem 26. barvíř-
ství, článků, tavidlo. 8.
s kniha osobních účtů dodavatelů od
běratelů.
1978 sta rt, Saljutu Sojuz posádkou . Saljut 2
bez posádky vypuštěn 4.1974,
dne 1974 ním spojila kosm ická loď Sojuz,
14, která přivezla dvoučlennou posádku. 1975
v něm řistá Sojuzu dva kosm onauti, praco
vali tam 29,5 dní. 1978 sta rt, Saljutu Sojuz 28
s posádkou Gubarev, SSSR Remek, ČSSR.
sa rín cukerín, umělé sladidlo 500krát sladší
než cukr.1973, Saljut 25. teplou vodou otopným tělesy n. 1971. zážehu samovznícením směsi ce
lém zbývajícím objem říčino klepání ,
sa iln vyléčitelný. 1971 raketou roton, prům ěr
4,15 délka otnost 25,6 tvaru válců,
obr. 150.
s rid amonný 4CI, použ. 1975 řistá ři
opět dva kosm onauti, pracovali tam dní.
s riu Sm, prvek, at.
saně rto jednoduchého soustruhu, obr. Při
odletu poruchou těsnění kosm onauti zahynuli. 1971Jkosmická loď Sojuz 10
se tře kosm onauty, 1971 Sojuz 11, jehož
posádka pracovala borato 29.'K li-
m uk, SSSR Hermaszewski, Polská Dne
26. Saldovat, tit účtovaný obnos. 1971 byl naveden oře. 1977 přes
84 dní.
S lju sovět, kosmická itá stani
ce, vynesená 19. 11.
s rid cukry.
Deska saní posouvá podélně kolem pře-
vodem 13, 14, hřeben nebo šroubem Sp)
k točí převody převodovky vřete níku. značka síry. hm.
předzápal žhavé usazeniny části kom presním
prostoru.
s rim tr, rim určení obsahu cukru
v roztoku. .
s zásobníku obyč. Saldo,
účetní zůstatek, dluh. Saljut vypuštěn 24. Dne 27.
S, chem. 1978 sta rt, Saljutu Sojuz posád
kou ovaljonok Ivančenkov.
sáh, stará míra, český sáh pražské =
= 1,78 m. ji, třílí
100 ran inutu.
S, siemens. Příčina
důlních požárů.Kov
skupiny vzácných zem in.
1975 uskutečnilo autom atické spojení Soju
zem 20, bez ilo 1977 řistá Saljutu 5,
vypuštěném 22.
Dne 15.
1975. 62, at.
s šablona tvarování ítky, římsy aj.
Sevře-li dvoudílná matice posouvá celé
. VI.
sá seleni gyps, vodnatý síran vápenatý,
alabastr ili úběl., viz
římsa. 6. II. 12
