, tam rychlost změny největší.
Obr. 41. Bod polohou 07.
ožni nám změřiti obnos změny
rychlosti. 40., značí nám čas př.) křiv
tam také nejsilnější elektr
vlastní. 57. vteřiny.
řením, buď výpočtem. Vzni
kající magnetismus roste klesá mění směr právě tak jako proud
a může magnetická indukce touže křivkou proudovou znázorniti. Tangenta rovno
běžná přímkou značící čas
udává, tomto bodě křivky
není změna žádná.)
Hořejší polovina vlny znázorňuje sesílení mizení polarity se
verní, nule nastává přeměna polaritu jižní, jež vzroste, mizí a
mění opět severní atd.
(Při nízké magnetické indukci, měkkém vyhřátém železe prakticky
správno.)
Přímka I. Tangenta bodě vzhledem přímce malý
sklon, rychlost změny zde není tedy značná. Bod souhlasí
s polohou 04.ôb
Proud magnetisující střídavý—dte křivky (obr.
nou křivku proudovou, ľ
je nulovém bodě (III. Elektromoto
rická síla maximální určí buď
Tangenty určitých bodech
Obr.
Křivka obr.). 41. (Obr. znázorňuje tudíž indukci proudovou magne
tickou. o-
liv bodu křivky
vedená tangenta
(geometrická tan
genta přímka)
nám naznačuje
rychlost změny in
dukce vtom oka
mžiku.
Předem uvedeno bylo, že
elektromotorická síla vzniklá
indukcí vlastní nějaké cívky
určí násobením počtu drá
tových závitů, rychlostí změny
indukce, jelikož počet zá
vitů jest konstantní, jest
elektromotorická síla
vlastní indukce úměr
ná tangentou vede-
e rychlost změny
ky proudové, tudíž jest
o síla indukce
V bodech křivky, nichž tangenta jest vodorovnou, elektro-
. 41. Tangenta bodě n
stojí již kolměji této přímce. Největší možný sklon vykazuje tan
genta bodě III
