)
Elektrický proud veden okolo železného jádra, vybavuje to
hoto magnetismus. Tento
proud sekundární zdržuje proud prvý, nedá tak rychle vzrůsti
a onen zpožďuje. Vztah ten
jest relativný.
Nyní pozorujme dále následující příklad (obr. 57. Elektrický proud sám sobě taktéž účinky
magnetické které mají následek jak krátce před tím vysvětleno
bylo, vzniknutí proudu.
Ve vodiči, kterém proud vzrůstá, vzniká následkem toho
druhý proud sekundární, kterýž opáčný směr prvého.). Tedy! Přetínání
silokřivek vodičem následek vzrůst neb ubývání počtu silo
křivek působících indukci můžeme tudíž říci, jak
mile indukce vodiči mění, vznikne vodiči
uzavřeném elektromotorická síla, která tím větší,
čím rychleji změny dějí.
Tato elektromotorická síla rovná součinu počtu silokřivek,
jež vteřině přibyly neb ubyly počtu závitů cívky, níž
vzniká.
. Tento proud sesiluje
původní proud zdržuje zmizení prvého. Stroj vy
vinující střídavý proud napájí několik žárovek, jež jsou vždy prosty
indukce vlastní jsou odpory neinduktivní jedním odpo
rem induktivním cívkou železným jádrem.54
A již mění počet silokřivek vodič jest klidu, jest počet
silokřivek stálý vodič pohybuje, děje obojí. Toto sesílení může někdy
dostoupili výše značné bývá příčinou proražení isolace při náhlém
vypnutí proudu cívek obzvláště magnetickým jádrem, nichž
tento úkaz podružné indukce velmi nemile uplatňuje.
Tomuto úkazu říká »vlastní indukce
*
.
Ve vodiči, kterém proud mizí, vzniká následkem téhož zá
kona proud sekundární, jenž týž směr
