Ve vodiči, kterém proud mizí, vzniká následkem téhož zá
kona proud sekundární, jenž týž směr. Stroj vy
vinující střídavý proud napájí několik žárovek, jež jsou vždy prosty
indukce vlastní jsou odpory neinduktivní jedním odpo
rem induktivním cívkou železným jádrem. Vztah ten
jest relativný. 57.).54
A již mění počet silokřivek vodič jest klidu, jest počet
silokřivek stálý vodič pohybuje, děje obojí.
Nyní pozorujme dále následující příklad (obr.
Ve vodiči, kterém proud vzrůstá, vzniká následkem toho
druhý proud sekundární, kterýž opáčný směr prvého. Tento
proud sekundární zdržuje proud prvý, nedá tak rychle vzrůsti
a onen zpožďuje.
Tomuto úkazu říká »vlastní indukce
*
.
Tato elektromotorická síla rovná součinu počtu silokřivek,
jež vteřině přibyly neb ubyly počtu závitů cívky, níž
vzniká. Tedy! Přetínání
silokřivek vodičem následek vzrůst neb ubývání počtu silo
křivek působících indukci můžeme tudíž říci, jak
mile indukce vodiči mění, vznikne vodiči
uzavřeném elektromotorická síla, která tím větší,
čím rychleji změny dějí.)
Elektrický proud veden okolo železného jádra, vybavuje to
hoto magnetismus. Toto sesílení může někdy
dostoupili výše značné bývá příčinou proražení isolace při náhlém
vypnutí proudu cívek obzvláště magnetickým jádrem, nichž
tento úkaz podružné indukce velmi nemile uplatňuje. Tento proud sesiluje
původní proud zdržuje zmizení prvého.
. Elektrický proud sám sobě taktéž účinky
magnetické které mají následek jak krátce před tím vysvětleno
bylo, vzniknutí proudu
