II.
Viděli jsme, ja
kým způsobem vznik
ne křivka střídavého
proudu sinusoida. 40. značí vlnu jedné cívky. Kaž
dému bodu křivky
odpovídá nejen ur
čitá poloha se
týče času, nýbrž i
určitá kolmá vzdále
nost přímky, níž lozvedena kružnice odpovídající jedné otočce
kliky. Nebo-li geometricky vyjádřeno: Tato kolmá
vzdálenost (obr. dvou cívek dohromady
III. tří atd. Tato kolmá vzdálenost rovná projekci kliky vertikál
nou oné dotyčné polohy. Nyní nutno
ale již rozlišovati vlnu napětí (vlně lépe řečeno více vlnám se
též říká fase) vlnu ásy intensity. dle písmeny a?) rovná skutečné délce
kliky násobené sinusem uhlu, kterýž klika právě uzavírá vodo
rovnou.
Výslední vlna celého stroje rovná tedy sumě jednotlivých vln. Kdyby cívky vyvinující
střídavý proud byly zapnuty paralellně, bylo celkové napětí
stroje totožné napětím jedné cívky, ale množství proudu se
sčítalo.: dřívějšího jest známo, proudu (průsek křivky)
.
Dosud mluvilo stále jen vlně proudu vůbec.48
I. Jelikož této kolmé vzdálenosti odpovídá též okamžitá výše
elektromotorické síly, rovná elektromotorická síla ně
jaké určité poloze vodiče, němž proud vzbuzuje —
elektromotorické síle maximální násobené sinusem
uhlu, který uzavírá tato poloha přímkou, jež nazna
čuje polohu, které nastává proudu.
vysvětliti ještě některé
nejdůležitější pocho
Ku pochopení dalších věcí jest nutno
dy poměry střída
vých proudů, což
však činí značné ob-
tíže, má-li spisek
tento býti úplně po
pulárním pochopi
telným pro techni
cky méně vzdělaného
čtenáře.
Mějme nyní zře
teli jen její geome
trický vznik.
Na př. 41
