Kompoundni stroj vi
nutím překompoundovaným
t.
Stroje dvěma kollektory dvěma vinutími. protože rychlost stroje mění stupňuje.
Mimo uvedených strojů používá elektrotechnika ještě následu
jící stroie:
Derivační stroj cizím napájením magnetů. tomto pří
padě nejsou konce vinutí magnetech zapnuty svorkám vlast
ního stroje, nýbrž svorkám cizího zřídla obyčejně akkumulátorů
s neustále stejným napětím. Používá tam,
Obr. počet otoček vinutí sé
riového větší než stačí pro
kompensaci (vyrovnání) ubý
vající síly magnetisační vi
nutí derivačního při vzrůstu
zatížení.
tak značné jako stroje deri-
bez reostatu). Používá jich při
strojích pro vývin elektřiny osvětlování vagonů, jež jsou hnány
od osy vagonu, při strojích hnaných větrnými motory nabíjení
akkumulátorů atd. Používá se
k pohonu drah, kde není vy
rovnávací batterie, pohonu
leřábů vůbec oněch mo
torů, jež musí těžká zabí
rali než rozběhnou.). induktor
navinuje dvojí, mezi sebou nijak vodivě spojení nejsoucí vi
nutí každé dostane svůj kollektor. Toto spojení kartáčků možno však
provésti již při navinování induktoru, čímž stanou pak potřebnými
jen dvě sady kartáčů právě jako stroje dvojpólového (obr. 37.41
tivních sady negativních.
Kompoundni stroj vi
nutím protikompoundujícím vinutí sériové vyvinuje opáčný
magnetismus jak vinuti derivační účel stoupá-li napětí
stroje působením vinutí derivačního následkem zvýšení obrátek srazi
ti napětí stroje Proud vinutí proti kompoundujícím ruší části
magnetismus, čímž musí napětí stroje udržeti určitých mezích
a jest vždy určení poměru těchto vinutí závislo lokálních zjevů,
jež případu případu nutno zvláště určití. Při vzrůstu zatížení
u tohoto stroje zvyšuje se
normální napětí. 37. Je-li stroj poháněn, možno
obdržeti každého vinutí jiné napětí, pravidla však používá se
. Tímto uspořádáním mají magnety stále
tutéž sílu magnetisační, nezávislou zevnějšího zatížení násled
kem toho nejsou variace napětí
vačního vlastním buzením (ovšem
kde změny jsou zatížení
časté rychle sebou ná
sledující
