263. Tak povstala žárovka
Nerůstová. Teplota měří přes 2200° Shledalo
se však, kdyby proud procházel tělískem přímo, proud
rostl při, sebe menší změně napětí, tělísko roztavilo, by
jeho svítivosti valně nepřibývalo.
se stejnoměrně roz
dělily, používá se
někdy zv. 262. Profesor Nernst shledal, různé kysličníky kovů
mají daleko vyšší bod tavící než kovy uhlíček, tudíž se
znamenitě hodily výrobě svítících tělísek žárovkám, protože
čím vyšší žár nějakého tělesa, tím více vydává světla tím méně
tepla (poměrně myšleno). Jest tudíž třeba tělísko zhotovené
z kysličníků různých kovů (Thor, cirkon, yttrium, cero atd.
Z předešlého po
pisu obyčejné žárov
ky shledali jsme, že
tato značné vady
a sice: dosti značnou
spotřebu energie,
rychlý úbytek světla, značnou citlivost kolísání napětí jevící se
mrkáním světla. 261. smičky
obr. sebou povstalé skupiny paralelně
(používá třívodiče). Železo totiž vlastnost, že
. ukazuje způsob zapínání
žárovek paralelně, obr.) za-
pnouti proudu pak zahřátí jakýmkoliv plamenem třeba
lihovým proud počne procházeti, rozžehne tyčinku bílého jasu
oslňujícího tom udrží. Dává odpor zcela
slabounkého drátečku železného. Obr. Není tudíž možno použiti tělíska
Nerostová přímo svícení, protože žádné síti nelze udržeti ne
ustále proud naprosto neměnícím napětí tudíž naprosto
zapotřebí předraziti tělísku svítícímu odpor.
Ve vedení objeví ztráty, aby tyto všech žárovkách
Obr.
Kysličníky ale při normální teplotě proud nevodí při
600° počnou propouštěti proud.228
Spojováni Žárovek. Každá tvoří svoji
cestu proudovou, tím každá žárovka sama sobě může svítiti,
což značnou výhodou. Žárovky, resp. 263. objímky jsou připojovány
k síti zpravidla tak, napětí žárovky jest zároveň normálním na
pětím síti, žárovky jsou zapnuty paralelně.
Tyto okolnosti přiměly mnohého badatele hledání vhod
nější látky hodící výrobě žárovek. Mohou ovšem žárovky též sebou za
řazovány býti, ale jen stejnou svítivostí stejném napětí, mají-li
všechny stejně jasně svítiti
