se stejnoměrně roz
dělily, používá se
někdy zv. Teplota měří přes 2200° Shledalo
se však, kdyby proud procházel tělískem přímo, proud
rostl při, sebe menší změně napětí, tělísko roztavilo, by
jeho svítivosti valně nepřibývalo. Dává odpor zcela
slabounkého drátečku železného.228
Spojováni Žárovek.
Kysličníky ale při normální teplotě proud nevodí při
600° počnou propouštěti proud. sebou povstalé skupiny paralelně
(používá třívodiče).
Z předešlého po
pisu obyčejné žárov
ky shledali jsme, že
tato značné vady
a sice: dosti značnou
spotřebu energie,
rychlý úbytek světla, značnou citlivost kolísání napětí jevící se
mrkáním světla. Mohou ovšem žárovky též sebou za
řazovány býti, ale jen stejnou svítivostí stejném napětí, mají-li
všechny stejně jasně svítiti.
Tyto okolnosti přiměly mnohého badatele hledání vhod
nější látky hodící výrobě žárovek.
Ve vedení objeví ztráty, aby tyto všech žárovkách
Obr. 261. Žárovky, resp. Profesor Nernst shledal, různé kysličníky kovů
mají daleko vyšší bod tavící než kovy uhlíček, tudíž se
znamenitě hodily výrobě svítících tělísek žárovkám, protože
čím vyšší žár nějakého tělesa, tím více vydává světla tím méně
tepla (poměrně myšleno). Není tudíž možno použiti tělíska
Nerostová přímo svícení, protože žádné síti nelze udržeti ne
ustále proud naprosto neměnícím napětí tudíž naprosto
zapotřebí předraziti tělísku svítícímu odpor. Tak povstala žárovka
Nerůstová. Každá tvoří svoji
cestu proudovou, tím každá žárovka sama sobě může svítiti,
což značnou výhodou. Železo totiž vlastnost, že
. 262. 263. 263. objímky jsou připojovány
k síti zpravidla tak, napětí žárovky jest zároveň normálním na
pětím síti, žárovky jsou zapnuty paralelně. smičky
obr. Obr.) za-
pnouti proudu pak zahřátí jakýmkoliv plamenem třeba
lihovým proud počne procházeti, rozžehne tyčinku bílého jasu
oslňujícího tom udrží. Jest tudíž třeba tělísko zhotovené
z kysličníků různých kovů (Thor, cirkon, yttrium, cero atd. ukazuje způsob zapínání
žárovek paralelně, obr
