navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).
Základním požadavkem prvky venkovní perimetrické ochrany nezávislost funk
ce klimatických podmínkách. Podněty, které svým charakterem přibližují situaci narušení, nelze nikdy zce
la eliminovat.
Vzhledem dimenzím venkovních prostor liší čidel pro vnitřní použití pře
devším dosahu. křivky kopírující terén
a hranici pozemku. Kryty čidel vyhodnocovací elektroniky
musejí být dokonale utěsněny opatřeny kontakty zapojenými zajišťovací smyčky. Vnější prostředí však vliv projekci způsob montáže
prvků venkovní obvodové ochrany.Elektronické zabezpečovací systémy
6 Prvky venkovní obvodové (perímetrícké) ochrany
Jsou čidla, která chrání, resp. Nejen tohoto důvodu často kombinuje systém venkovní perimetrické
ochrany systémem průmyslové televize (CCTV). Zařízení liší podle účelu nasazení podle
stupně důležitosti zabezpečení. Jsou následující vlivy:
• vlnění travního porostu,
• pohyb listí větví stromů keřů,
• vibrace oplocení větru,
• proudění vzduchu,
• vítr,
• sníh déšť,
• pohyby různých druhů zvěře,
• dopravní ruch blízkosti hranice pozemku. Je-li
možno přiblížit objektu více stran, bylo nejvhodnější chránit celý plošný roz
měr parcely, zároveň mít možnost přímé adresace pro každý bod chráněné plochy.
Existuje řada druhů čidel různých fyzikálních principech, nichž každé určeno
pro odlišnou povahu chráněného pozemku.
99
. signalizují narušení vnějších částí rozlehlých ob
jektů, komplexů budov nebo továren samostatném pozemku. Proto bývají venkovní čidla, je-li hlediska funkce
nutné, obvykle vybavena vnitřním vyhříváním.
To vše jsou vlivy, které mohou způsobovat falešné poplachy. Výběr vhodné varianty
střežení venkovního perimetru tedy musí vycházet důkladné znalosti zabezpečovaného
objektu.
Rovněž přívodní kabely musí být kvalitně utěsněny průchodkách krytů čidel vy
hodnocovací elektronické jednotky.
Z technických ekonomických důvodů však nelze tento požadavek důsledně splnit. Jsou-li funkční dosahy vnitřních čidel řádově metrů, venkovních
se jedná řádově 100 metrů. Bez mechanické zábrany hranici
pozemku mohlo docházet nechtěnému vstupu nepovolaných osob zabezpeče
ný pozemek signalizaci poplachu byl zákrok postih právního hlediska velmi
problematický.
Dalším problémem venkovního zabezpečení velké množství podnětů, které by
neměla čidla reagovat.
Naprostou podmínkou při užívání venkovní obvodové ochrany, aby bylo vůbec
možno definovat narušení, existence oplocení. Proto
se vytvářejí nejčastěji přímkové koridory hranice pozemku popř. Dalším rozdílem tvar zabezpečovaného prostoru.
Konstrukce vnějších čidel, zejména mechanické klimatické krytí, odpovídá vněj
šímu prostředí, tak samozřejmě odlišuje částí zabezpečovacího systému, které
jsou umístěny uvnitř budov
