Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 73 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2.3 Použití montáž Kontaktní čidla užívají především střežení neotevíratelných prosklených ploch v plášti střeženého prostoru proti rozbití.. U čidel možností nastavení dosahu při testování nastaví minimální dosah pro ještě spolehlivou detekci poplachového podnětu.4 Kritéria falešných poplachů Kontaktní čidla mohou být citlivá silný dopravní ruch okolí zajištěné skleněné plochy úmyslné vytváření skřípavých zvuků poblíž kontaktních čidel.. vě­ tru, nezbytnou podmínkou spolehlivého provozu.Kapitola 3 2. Kvalitní utěsnění oken pevné osazení skel tak, aby nemohla vibrovat např..5 Nastavení, údržba Z hlediska nasazení jednotlivých typů musíme vycházet charakteru provozu za­ bezpečovaného prostoru, provedení velikosti ploch střežení dosahu garantované­ ho návodu výrobcem. Je-li možné provozně ekonomicky, vhodné skutečnou funkci akustického čidla ověřit reálných podmínkách nasazení. Zde nutné počítat tlumením typického tříštivého zvuku, tyto podmínky nezbytné funkci čidel ověřit. Při aplikaci akustických čidel tříštění skla třeba brát úvahu možné sní­ žení účinnosti čidel při zastínění záclonami, závěsy vertikálními žaluziemi. akustických čidel zvláště jednopásmovým vyhodnocováním nutné pečlivě zvažovat možné nega­ tivní vlivy okolního prostředí., - dostupnost skleněných ploch zvenčí, - okolní dopravní provoz skřípavýmí zvuky tramvají, vlaků brzd autobusů, - blízkost kontejneru nočního podniku, kam noci mohou vysypávat prázdné láhve, - přítomnost drobné zvěře objektu (ptáci, hlodavci, hmyz hlavně cvrčci). 2. 2..2.2. tomuto účelu nabízejí výrobci speciální akustické testery, které obsahují digitální paměťový modul navzorkovaným zvukem tříš­ těného skla. těchto čidel poslední době upouští pro vysokou ekonomickou náročnost jedno čidlo schopno pokrýt maximálně jednu skleněnou plochu vstupního otvoru. platí při aplikaci bezpečnostních fólií sklo. Dalším aspektem pro ústup tohoto druhu čidel vysoká náročnost řeme­ slné provedení montáže. Dnes nejvíce rozšířená akustická čidla rozbití skleněných ploch montují proti chráněné ploše (plochám). 74 .). Pro lepení jsou doporučována kyano- akrylátová lepidla nebo speciální lepidla bázi silikonových tmelů (podobná lepidlům na lepení akvárií). Rovněž dopo­ ručuje montáž spodní hrany plochy kabelovým příchodem dolů stranu tak, aby porušení pružného spoje skleněnou plochou bylo první pohled patrné. Snižuje tím náchylnost plané po­ plachy. hlediska montáže podstatné zvláště vět­ ších ploch dodržení odstupu místa montáže hrany rámu cca mm. Důležitým krokem při aplikaci důkladné odmaštění plochy. Při montáži nutné dbát instrukcí výrobce ohledně směro­ vání snímacího prvku čidla garantovaný dosah čidla ohledem konkrétní provedení skleněné plochy (různé tloušťky různé provedení lepené sklo, kalené sklo, laminova­ né sklo, drátové sklo. Zde třeba brát úvahu: -technické vybavení prostor zvonky, telefony, faxy, počítače