Příručka zabezpečovací techniky

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

navazuje na I. a II. Vydání publikace „Příručka zabezpečovací techniky“. Poprvé publikace vyšla v roce 2002 a její celý náklad byl během krátké doby vyprodán. Podobný osud stihlo i II. Vydání. Publikace se stala za dobu své distribuce standardem pro vzdělávání žáků na středních školách studujících specializovaný obor „Bezpečnostní systémy“. Vývoj technologií v tomto oboru si vynutil přepracování a doplnění nových informací. To je hlavním cílem tohoto III. vydání.Pokrývá svým obsahem problematiku Elektronické zabezpečovací signalizace (EZS), Systémů průmyslové televize (CCTV), IP-kamerových systémů, Elektrické požární signalizace (EPS). V omezené míře se věnuje problematice Mechanických zábranných systémů (MZS).

Vydal: Blatenská tiskárna, s. r. o., Blatná Autor: Stanislav Křeček

Strana 300 z 315

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
musíme respektovat kon­ krétní uspořádání systému. Napájecí vedení, vstupy datových sítí, sdělovacích vedení, vstupy pro připojení měřicích převodníků vedení akčním členům jsou místa, kudy může proniknout přepětí či rušení výpočetního nebo řídícího systému.2 Principy návrhu ochrany Při návrhu přepěťové ochrany systémů MaR, EZS apod.5. 7. Odol­ nost ochranných zařízení rychlost reakce musí být velká. Zbytkové přepětí musíme snížit úroveň jmenovitého napětí maximálně jeho násobku. Tímto řešením dosahuje omezení přepěťo­ vých pulsů hodnotu, která již neohrozí funkci chráněného zařízení. kombinace filtru s přepěťovou ochranou napájecích vedení. Potlačení rušení signálových, měřicích či sdělovacích linek velmi obtížné.5.1 Koordinace ochranných prvků Požadavek snížení přepětí slaboproudých vedení bývá velmi striktní. Další nebezpečí představují silná elektromagnetická pole, která vždy obsahují ruši­ vé složky.Přepěťové ochrany elektronických systémech 7. těchto případech nutné instalovat vhodné filtry, popř. Toto nebezpečí extrémně zvětšuje, jsou-lí propojovací linky vedeny mimo budovu, kde nebezpečí úderu blesku.5. Používané integrované obvody však nemají dostatečnou izolační odolnost, která může být snižována nevhodným návrhem plošného spoje, zbytky tavidla, parazitní kapacitou mezi jednotlivými obvody apod. Jednotlivé prvky, které byly doposud uvedeny, samy zpravidla nestačí dostatečnému zabezpečení zařízení před přepětím. Při příchodu energeticky obsažného pulsu může dojít přeskoku oblouku vývodech, tím zavlečení pulsů dalších obvodů. 7. Používají součástky, které jsou schopny svést velké prou­ dy při pomalé reakci, kombinaci takovými, které pracují velmi rychle, ale zase nejsou schopny svést takové množství energie. Jemnou ochranu tvoří supresorová dioda, varistor nebo Zenerova dioda. Výskyt těchto jevů obvykle signalizuje špatnou pro­ jektovou přípravu nekvalitní provedení montáže.3 Hlavní zásady návrhu ochrany proti přepětí: - kvalitní projektová příprava, - správně dimenzované propojení ekvípotenciální přípojnicí (pozor možné in­ dukční smyčky), - ochrana vedení vstupujícího objektu místě vstupu hrubými ochranami svo- diči bleskových proudů (odolnost vlně 10/350ps), - ochrana zařízení MaR instalaci stupně přepěťových ochran, - vyloučení souběhů vedení linek silovými vedeními, - volba správného typu svodiče bleskových proudů přepěťové ochrany musí re­ spektovat: jmenovité napětí, proud maximální frekvenci. 301 . Za dostatečnou ochranu linek bývá považováno galvanické oddělení signálu. Je třeba zdůraznit, galvanické oddělení datové linky především izolovat vstup linky od souhlasného napětí.5 Návrh montáž ochranných prvků 7. Jako hrubý stupeň se zpravidla používá výbojková bleskojistka. Většinou používá kombinace více ochranných prvků dosažení žádané funkce přepěťové ochrany